7

不要评断人

(路6.37-38,41-42)

1“你们不要评断别人,免得你们被审判。 2因为你们怎样评断别人,也必怎样被审判;你们用什么量器量给人,也必用什么量器量给你们。 3为什么看见你弟兄眼中有刺,却不想自己眼中有梁木呢? 4你自己眼中有梁木,怎能对你弟兄说‘让我去掉你眼中的刺’呢? 5你这假冒为善的人!先去掉自己眼中的梁木,然后才能看得清楚,好去掉你弟兄眼中的刺。 6不要把圣物给狗,也不要把你们的珍珠丢在猪面前,恐怕它们践踏了珍珠,转过来咬你们。”

祈求、寻找、叩门

(路11.9-13)

7“你们祈求,就给你们;寻找,就找到;叩门,就给你们开门。 8因为凡祈求的,就得着;寻找的,就找到;叩门的,就给他开门。 9你们中间谁有儿子求饼,反给他石头呢? 10求鱼,反给他蛇呢? 11你们虽然不好,尚且知道拿好东西给儿女,何况你们在天上的父,他岂不更要把好东西赐给求他的人吗? 12所以,无论何事,你们想要人怎样待你们,你们也要怎样待人,因为这就是律法和先知的道理。”

要进窄门

(路13.24)

13“你们要进窄门。因为通往灭亡的门是宽的,路是大的,进去的人也多; 14通往生命的门是窄的,路是小的,找到的人也少。”

两种果树

(路6.43-44)

15“你们要防备假先知。他们到你们这里来,外面披着羊皮,里面却是残暴的狼。 16岂能在荆棘上摘葡萄呢?岂能在蒺藜里摘无花果呢?凭着他们的果子,就可以认出他们来。 17这样,凡好树都结好果子,而坏树结坏果子。 18好树不能结坏果子,坏树也不能结好果子。 19凡不结好果子的树就砍下来,丢在火里。 20所以,凭着他们的果子就可以认出他们来。”

遵主旨得进天国

(路13.25-27)

21“不是每一个称呼我‘主啊,主啊’的人都能进天国;惟有遵行我天父旨意的人才能进去。 22在那日必有许多人对我说:‘主啊,主啊,我们不是奉你的名传道,奉你的名赶鬼,奉你的名行许多异能吗?’ 23我要向他们宣告:‘我从来不认识你们,你们这些作恶的人,给我走开!’”

两种根基

(路6.47-49)

24“所以,凡听了我这些话又去做的,好比一个聪明人把房子盖在磐石上。 25风吹,雨打,水冲,撞击那房子,房子总不倒塌,因为根基立在磐石上。 26凡听了我这些话而不去做的,好比一个无知的人把房子盖在沙土上。 27风吹,雨打,水冲,撞击那房子,房子就倒塌了,并且倒塌得很厉害。”
28耶稣讲完了这些话,众人对他的教导都感到惊奇, 29因为他教导他们正像有权柄的人,不像他们的文士。

7

Tsw xob txav txem rua lwm tug

(Lk. 6:37-42)

1“Mej tsw xob txav txem rua luas mej txhad tsw raug txav txem. 2Tsua qhov mej txav txem rua luas le caag mej yuav raug txav txem le ntawd. Mej muab lub thoob twg luj rua luas, yuav muab lub thoob ntawd luj rov rua mej ib yaam nkaus. 3Ua caag koj yuav pum qhov nyuas moov ntoo huv koj tug kwvtij lub qhov muag, tassws koj tsw quav ntsej txug tog nam ntoo kws nyob huv koj lub qhov muag? 4Ua caag koj yuav has tau rua koj tug kwvtij tas, ‘Ca kuv so qhov nyuas moov ntoo tawm huv koj lub qhov muag,’ tassws tseed muaj ib tog nam ntoo nyob huv koj lub qhov muag? 5Tug tuabneeg ncauj lug zoo sab phem, ca le rhu tog nam ntoo huv koj lub qhov muag ua ntej tsaiv, koj txhad pum meej txhad so tau qhov nyuas moov ntoo tawm huv koj tug kwvtij lub qhov muag.
6“Tsw xob muab tej yaam dawb huv pub rua dev, tsw xob muab mej le pov hum nrum rua ntawm npua hauv ntej, tsaam tes nwg yuav muab tsuj hab tig rov lug tum mej.

Thov, nrhav, khob

(Lk. 11:9-13)

7“Ca le thov mas yuav muab rua mej, ca le nrhav mej txhad ntswb, ca le khob mas yuav qheb rua mej. 8Tsua qhov txhua tug kws thov kuj yuav tau, tug kws nrhav kuj ntswb, hab tug kws khob kuj qheb rua nwg. 9Mej cov muaj leejtwg kws nwg tug tub thov ncuav noj es yuav muab ib lub pob zeb rua nwg? 10Lossws yog nwg thov ntseg es yuav muab ib tug naab rua nwg lov? 11Yog le nuav mej cov kws yog tuabneeg phem los mej tub paub muab tej yaam kws zoo rua mej tej mivnyuas, mej leej Txwv kws nyob sau ntuj yimfuab yuav muab tej yaam kws zoo rua cov kws thov nwg. 12Txhua yaam kws mej xaav kuas lwm tug ua rua mej, mej ca le ua ib yaam le ntawd rua lwm tug. Qhov ntawd yog Mauxe txuj kevcai hab yog cov xwbfwb cev lug tej lug qha.

Lub qhov rooj nqaim

13“Mej yuav tsum nkaag lub qhov rooj nqaim moog, tsua qhov lub qhov rooj daav hab txuj nam kev luj coj moog txug kev puam tsuaj, mas cov kws nkaag lub qhov rooj hov muaj coob coob. 14Lub qhov rooj nqaim hab txujkev miv kws coj moog txug txujsa, mas cov kws nrhav tau kuj muaj tsawg heev.

Tsob ntoo hab cov txwv

(Lk. 6:43-44)

15“Mej yuav tsum ceev faaj cov cuav xwbfwb cev Vaajtswv lug kws naav tsoog plaub yaaj tuaj cuag mej tassws puab lub sab limham le maa. 16Mej yuav saib puab cov txwv zoo le caag mej txhad paub puab. Cov txwv maab yuav de tau ntawm tsob ntoo xuav paug lov? Lossws txwv cua de tau ntawm tsob xuav paug xaab neej tsaav lov? 17Txhua tsob ntoo zoo yeej txw txwv zoo, tsob ntoo phem yeej txw txwv phem. 18Tsob ntoo zoo yeej txw tsw tau cov txwv phem, tsob ntoo phem yeej txw tsw tau cov txwv zoo. 19Txhua tsob ntoo kws tsw txw txwv zoo yuav raug muab ntuv pov rua huv cub suavtawg. 20Vem le nuav mej yuav saib puab cov txwv zoo le caag mej txhad paub puab.

Tug kws nkaag tau rua huv Ntuj Ceeb Tsheej

21“Tsw yog txhua tug kws hu kuv tas, ‘Tug Tswv, tug Tswv,’ yuav tau nkaag rua huv ntuj ceeb tsheej, tsuas yog tug kws ua lawv le kuv leej Txwv kws nyob sau ntuj lub sab nyam txhad nkaag tau xwb. 22Thaus txug nub ntawd yuav muaj tuabneeg coob coob has rua kuv tas, ‘Tug Tswv, tug Tswv, peb tub tuav koj lub npe cev koj tej lug hab tuav koj lub npe ntab daab tawm hab tuav koj lub npe ua ntau yaam txujci phemfwj los tsw yog?’ 23Thaus ntawd kuv yuav has tseeb rua puab tas, ‘Kuv tsw txeev paub mej hlo le. Cov nam tuabneeg ua phem, ca le tswv ntawm kuv moog.’ ”

Ob tug kws ua tsev

(Lk. 6:47-49)

24“Vem le nuav, txhua tug kws tau nov kuv tej lug nuav hab ua lawv nraim, puab zoo le tug kws muaj tswvyim ua nwg lub tsev rua sau daim laag zeb. 25Naag lug, dej nyaab, cua ntsawj nplawm lub tsev hov los lub tsev tsw pob vem yog cog rua sau daim laag zeb. 26Tassws txhua tug kws nov kuv tej lug los tsw ua lawv nraim, puab zoo le tug tuabneeg ruag kws ua nwg lub tsev rua sau tej xuab zeb. 27Naag lug, dej nyaab, cua ntsawj nplawm lub tsev hov, lub tsev kuj pob taag, mas qhov kws pob qaug taag hov luj heev.”
28Thaus Yexu qha tej lug nuav taag lawd, cov tuabneeg coob coob hov kuj xaav tsw thoob rua tej lug kws nwg qha, 29tsua qhov nwg muaj fwjchim qhuab qha puab, nwg tsw thooj le puab cov xwbfwb.