6

Qhov uas pub lwm tus

1“Nej yuav tsum ceev faj tsis txhob ua nej tej haujlwm uas ncaj ncees tab meeg rau neeg pom. Yog nej ua li ntawd nej yuav tsis tau nqe zog ntawm nej leej Txiv uas nyob saum ntuj.
2“Vim li no thaum koj pub rau cov neeg txom nyem, tsis txhob tshuab raj ua koj ntej ib yam li cov neeg ncauj lus zoo siab phem ua rau hauv tej tsev sablaj thiab tom tej kev kom luag qhuas. Kuv qhia tseeb rau nej tias lawv twb tau lawv li nqe zog lawm. 3Tiamsis thaum koj pub rau luag, tsis txhob cia koj txhais tes laug paub tias koj txhais tes xis ua dabtsi, 4xwv tej uas koj pub koj thiaj pub tau twjywm xwb, mas koj leej Txiv uas pom tej uas ua twjywm yuav pub yeeb koob rau koj.”

Kev thov Vajtswv

(Lk. 11:2-4)

5“Thaum nej thov Vajtswv, nej tsis txhob ua li cov neeg ncauj lus zoo siab phem. Rau qhov lawv nyiam sawv ntsug thov hauv tej tsev sablaj thiab tom tej kev tshuam rau neeg pom. Kuv qhia tseeb rau nej tias, lawv twb tau lawv li yeeb koob lawm. 6Tiamsis thaum koj thov Vajtswv, cia li nkag rau hauv txaj thiab kaw rooj txag es thov koj leej Txiv uas tsis muaj leejtwg pom, mas koj leej Txiv uas pom tej uas ua twjywm yuav pub nqe zog rau koj.
7“Thaum nej thov Vajtswv, tsis txhob hais rov hais rais tib los qub yam li lwm haiv neeg ua, rau qhov lawv xav tias hais lus ntau ntau dab thiaj mloog. 8Nej tsis txhob yoog li lawv rau qhov yam uas nej cheem tsum nej leej Txiv twb paub ua ntej uas nej tsis tau thov lawm. 9Nej yuav tsum thov raws li no.
  “ ‘Peb leej Txiv uas nyob saum ntuj,
   thov sawvdaws hwm koj lub npe kom dawb huv.
  10Thov cia koj lub tebchaws los.
   Thov cia muaj raws li koj lub siab nyiam
  rau hauv ntiajteb ib yam li muaj
   saum ntuj ceeb tsheej.
  11Thov pub tej zaub mov uas peb niaj hnub noj
   rau peb hnub no.
  12Thov koj daws peb lub txim ib yam li
   peb zam cov uas ua txhaum rau peb.
  13Thov tsis txhob coj peb mus raug kev sim siab,
   thov cawm peb dim tej kev phem.’
14“Yog nej zam luag tej kev txhaum, nej leej Txiv Ntuj yuav zam nej tej kev txhaum thiab. 15Tiamsis yog nej tsis zam luag tej kev txhaum, nej leej Txiv yuav tsis zam nej tej kev txhaum thiab.

Kev yoo mov

16“Thaum nej yoo mov, tsis txhob ua ntsej muag mluas mlob yam li cov neeg ncauj lus zoo siab phem, vim lawv ua lawv ntsej muag mluas mlob kom luag thiaj pom tias lawv yoo mov. Kuv qhia tseeb rau nej tias, lawv twb tau lawv li yeeb koob lawm. 17Tiamsis thaum koj yoo mov, koj yuav tsum muab roj ntaus taubhau thiab ntxuav muag, 18kom luag thiaj tsis pom tias koj yoo mov, tiamsis koj leej Txiv uas tsis muaj leejtwg pom, pom xwb, mas koj leej Txiv uas pom tej uas ua twjywm yuav pub yeeb koob rau koj.

Nyiaj txiag saum ntuj

(Lk. 12:33-34)

19“Tsis txhob khaws nyiaj txiag cia rau nej hauv ntiajteb, qhov ntawd muaj kab ntsaum thiab xeb noj thiab tub sab tho qhov tsev mus nyiag. 20Tiamsis nej yuav tsum khaws nyiaj txiag cia rau nej saum ntuj ceeb tsheej, qhov ntawd kab ntsaum thiab xeb tsis noj thiab tub sab tsis tho qhov tsev mus nyiag. 21Rau qhov koj tej nyiaj txiag nyob qhovtwg, koj lub siab yeej nyob qhov ntawd.

Lub teeb

(Lk. 11:34-36)

22“Lub qhov muag yog lub teeb rau lub cev. Yog tias koj lub qhov muag nyob zoo, tag nrho koj lub cev kuj kaj lug. 23Yog koj lub qhov muag tsis zoo, tag nrho koj lub cev yuav tsaus ntuj nti. Yog tias qhov kaj hauv koj tsaus nti lawm, mas yog tsaus ntuj nti kawg li lauj!

Vajtswv thiab nyiaj txiag

(Lk. 16:13, 12:22-31)

24“Tsis muaj leejtwg yuav ua qhev tau rau ob tug lospav, rau qhov nws yeej yuav ntxub ib tug nyiam ib tug, lossis yuav npuab ib tug saib tsis taus ib tug. Nej yuav ua Vajtswv li qhev thiab ua nyiaj txiag li qhev ua ke tsis tau.
25“Vim li no kuv hais rau nej tias, tsis txhob txhawj txog nej txojsia tias yuav muab dabtsi los noj muab dabtsi los haus, thiab tsis txhob txhawj txog nej lub cev tias yuav muab dabtsi los hnav. Txojsia tseem ceeb dua mov noj thiab lub cev tseem ceeb dua tej tsoos tsho los tsis yog? 26Cia li saib tej nas noog saum nruab ntug, twb tsis tseb tsis hlais tsis sau los cia rau hauv txhab los nej leej Txiv Ntuj tseem yug tej nas noog ntawd. Nej tsis tsim txiaj dua tej nas noog lov? 27Nej cov muaj leejtwg txojkev txhawj yuav txuas tau nws txojsia ntev ib tshim ntxiv? 28Thiab nej txhawj txog tej tsoos tsho hnav ua dabtsi? Cia li tshuaj saib tej paj lilij tom teb saib tuaj hlob li cas, twb tsis ua haujlwm thiab tsis ntos ntaub. 29Tiamsis kuv hais rau nej tias, txawm yog Xalaumoo hnav nws tej tsoos meej mom huvsi los twb zoo tsis cuag ib lub nyuag paj ntawd. 30Tej nroj tsuag hauv teb uas nyob hnub no xwb, tagkis twb yuav muab pov rau hauv cub hluavtaws, yog Vajtswv twb pub rau hnav li ntawd, nej cov uas kev ntseeg yau 'e, nws yimhuab yuav pub rau nej hnav los tsis yog?
31“Yog li ntawd, tsis txhob txhawj hais tias, ‘Yuav muab dabtsi noj?’ lossis ‘Yuav muab dabtsi haus?’ lossis ‘Yuav muab dabtsi hnav?’ 32Rau qhov lwm haiv neeg yeej nrhiav tej no huvsi. Nej leej Txiv Ntuj yeej paub lawm tias nej cheem tsum tej no huvsi. 33Tiamsis nej yuav tsum xub nrhiav Vajtswv lub tebchaws thiab nws txojkev ncaj ncees ua ntej, mas yuav muab tej no huvsi tsav ntxiv rau nej. 34Vim li no tsis txhob txhawj txog tagkis rau qhov tagkis yeej muaj kev txhawj rau tagkis lawm. Txhua hnub li kev ceeblaj kuj txaus txhua hnub lawm.”

6

论施舍

1“你们要谨慎,不可故意在人面前表现虔诚,叫他们看见,若是这样,就不能得你们天父的赏赐了。
2“所以,你施舍的时候,不可叫人在你前面吹号,像那假冒为善的人在会堂里和街道上所做的,故意要得人的称赞。我实在告诉你们,他们已经得了他们的赏赐。 3你施舍的时候,不要让左手知道右手所做的, 4好使你隐秘地施舍;你父在隐秘中察看,必然赏赐你。”

论祷告

5“你们祷告的时候,不可像那假冒为善的人,爱站在会堂里和十字路口祷告,故意让人看见。我实在告诉你们,他们已经得了他们的赏赐。 6你祷告的时候,要进入内室,关上门,向那在隐秘中的父祷告;你父在隐秘中察看,必将赏赐你。 7你们祷告,不可像外邦人那样重复一些空话,他们以为话多了必蒙垂听。 8你们不可效法他们。因为在你们祈求以前,你们所需要的,你们的父早已知道了。”

主祷文

(路11.2-4)

  9“所以,你们要这样祷告:
  ‘我们在天上的父:
  愿人都尊你的名为圣。
  10愿你的国降临;
  愿你的旨意行在地上,
  如同行在天上。
  11我们日用的饮食,今日赐给我们。
  12免我们的债,
  如同我们免了人的债。
  13不叫我们陷入试探;
  救我们脱离那恶者。
  因为国度、权柄、荣耀,全是你的,
  直到永远。阿们!
14你们若饶恕人的过犯,你们的天父也必饶恕你们; 15你们若不饶恕人,你们的天父也必不饶恕你们的过犯。”

论禁食

16“你们禁食的时候,不可像那假冒为善的人,脸上带着愁容;因为他们蓬头垢面,故意让人看出他们在禁食。我实在告诉你们,他们已经得了他们的赏赐。 17你禁食的时候,要梳头洗脸, 18不要让人看出你在禁食,只让你隐秘中的父看见;你父在隐秘中察看,必然赏赐你。”

论天上的财宝

(路12.33-34)

19“不要为自己在地上积蓄财宝;地上有虫子咬,能锈坏,也有贼挖洞来偷。 20要在天上积蓄财宝;天上没有虫子咬,不会锈坏,也没有贼挖洞来偷。 21因为你的财宝在哪里,你的心也在哪里。”

眼睛是身体的灯

(路11.34-36)

22“眼睛是身体的灯。你的眼睛若明亮,全身就光明; 23你的眼睛若昏花,全身就黑暗。你里面的光若黑暗了,那黑暗是何等大呢!”

论上帝和钱财

(路16.13)

24“一个人不能服侍两个主;他不是恨这个爱那个,就是重这个轻那个。你们不能又服侍上帝,又服侍玛门。”

不要忧虑

(路12.22-31)

25“所以,我告诉你们,不要为你们的生命忧虑吃什么喝什么,或为你们的身体忧虑穿什么。生命不胜于饮食吗?身体不胜于衣裳吗? 26你们看一看那天上的飞鸟,也不种也不收,也不在仓里存粮,你们的天父尚且养活它们。你们不比飞鸟贵重得多吗? 27你们哪一个能藉着忧虑使寿数多加一刻呢 28何必为衣裳忧虑呢?你们想一想野地里的百合花是怎么长起来的:它也不劳动也不纺线。 29然而我告诉你们,就是所罗门极荣华的时候,他所穿戴的还不如这些花的一朵呢! 30你们这小信的人哪!野地里的草今天还在,明天就丢在炉里,上帝还给它这样的妆饰,何况你们呢? 31所以,不要忧虑,说:‘我们吃什么?喝什么?穿什么?’ 32这都是外邦人所求的。你们需要这一切东西,你们的天父都知道。 33你们要先求上帝的国和他的义,这些东西都要加给你们了。 34所以,不要为明天忧虑,因为明天自有明天的忧虑;一天的难处一天当就够了。”