9

1耶稣又对他们说:“我实在告诉你们,站在这里的,有人在没经历死亡以前,必定看见上帝的国带着能力临到。”

耶稣登山显荣

(太17.1-13;路9.28-36)

2过了六天,耶稣带着彼得雅各约翰,领他们悄悄地上了高山。他在他们面前变了形像, 3衣服放光,极其洁白,地上漂布的人没有一个能漂得那样白。 4以利亚摩西向他们显现,并且与耶稣说话。 5彼得对耶稣说:“拉比,我们在这里真好!我们来搭三座棚,一座为你,一座为摩西,一座为以利亚。” 6彼得不知道说什么才好,因为他们很害怕。 7有一朵云彩来遮盖他们,又有声音从云彩里出来,说:“这是我的爱子,你们要听从他!” 8门徒连忙向周围观看,不再看见任何人,只见耶稣同他们在一起。
9下山的时候,耶稣嘱咐他们说:“人子还没有从死人中复活,你们不要把所看到的告诉人。” 10门徒将这话存记在心,彼此议论“从死人中复活”是什么意思。 11他们就问耶稣:“文士为什么说以利亚必须先来?” 12耶稣说:“以利亚的确先来复兴万事。经上不是指着人子说,他要受许多的苦和被人轻慢吗? 13我告诉你们,以利亚已经来了,他们任意待他,正如经上指着他说的。”

治好污灵附身的孩子

(太17.14-21;路9.37-43)

14他们到了门徒那里,看见有一大群人围着他们,又有文士和他们辩论。 15众人一见耶稣,都很惊奇,就跑上去向他问安。 16耶稣问他们:“你们和他们辩论什么?” 17众人中的一个回答:“老师,我带了我的儿子到你这里来,他被哑巴的灵附着。 18无论在哪里,那灵拿住他,把他摔倒,他就口吐白沫,牙关紧锁,身体僵硬。我请过你的门徒把那灵赶出去,他们却不能。” 19耶稣回答:“唉!这不信的世代啊,我和你们在一起要到几时呢?我忍耐你们要到几时呢?把他带到我这里!” 20他们就带了他来。那灵一见耶稣,就使他重重地抽风,倒在地上,翻来覆去,口吐白沫。 21耶稣问他父亲:“他得这病有多久了呢?”父亲说:“从小的时候。 22那灵屡次把他扔在火里、水里,要治死他。你若能做什么,求你怜悯我们,帮助我们。” 23耶稣对他说:“‘你若能’,在信的人,凡事都能。” 24孩子的父亲立刻喊着说:“我信;求你帮助我的不信!” 25耶稣看见众人都跑上来,就斥责那污灵说:“你这聋哑的灵,我命令你从他里头出来,再不要进去!” 26那灵大喊一声,使孩子猛烈地抽了一阵风,就出来了。孩子好像死了一般,以致众人多半说:“他死了。” 27但耶稣拉着他的手,扶他起来,他就站起来了。 28耶稣进了屋子,门徒就私下问他:“我们为什么不能赶出那灵呢?” 29耶稣对他们说:“非用祷告,这一类的邪灵总赶不出来。”

耶稣第二次预言受难和复活

(太17.22-23;路9.43-45)

30他们离开那地方,经过加利利;耶稣不愿意人知道, 31因为他正教导门徒说:“人子将要被交在人手里,他们要杀害他;被杀以后,三天后他要复活。” 32门徒却不明白这话,又不敢问他。

谁最大

(太18.1-5;路9.46-48)

33他们来到迦百农。耶稣在屋里问门徒说:“你们在路上议论的是什么?” 34门徒不作声,因为他们在路上彼此争论谁最大。 35耶稣坐下,叫十二个使徒来,说:“若有人愿意为首,他要作众人之后,作众人的用人。” 36于是耶稣领一个小孩过来,让他站在门徒当中,又抱起他来,对他们说: 37“凡为我的名接纳一个像这小孩子的,就是接纳我;凡接纳我的,不是接纳我,而是接纳那差我来的。”

不抵挡我们就是帮助我们

(路9.49-50)

38约翰对耶稣说:“老师,我们看见一个人奉你的名赶鬼,我们就阻止他,因为他不跟从我们。” 39耶稣说:“不要阻止他,因为没有人奉我的名行异能,反倒轻易毁谤我。 40不抵挡我们的,就是帮助我们的。 41凡因你们是属基督,给你们一杯水喝的,我实在告诉你们,他一定会得到赏赐。”

拒绝罪的诱惑

(太18.6-9;路17.1-2)

42“凡使这些信我的小子中的一个跌倒的,倒不如把大磨石拴在这人的颈项上,扔在海里。 43如果你一只手使你跌倒,就把它砍下来;你缺一只手进入永生,比有两只手落到地狱,入那不灭的火里去还好。 45如果你一只脚使你跌倒,就把它砍下来;你瘸腿进入永生,比有两只脚被扔进地狱里还好。 47如果你一只眼使你跌倒,就去掉它;你只有一只眼进入上帝的国,比有两只眼被扔进地狱里还好。 48在那里,虫是不死的,火是不灭的。 49因为每个人必被火像盐一般腌起来。 50盐本是好的,若失了咸味,你们怎能用它调味呢?你们中间要有盐,彼此和睦。”

9

1Yexu has rua puab tas, “Kuv has tseeb rua mej tas, cov kws sawv ntawm nuav muaj qee leej yuav tsw tau swm txujkev tuag tes yuav xub pum Vaajtswv lub tebchaws nrug fwjchim lug.”

Yexu lub cev hloov hlo

(Mth. 17:1-13; Lk. 9:28-36)

2Dhau rau nub tom qaab Yexu txawm coj Petu hab Yakaunpau hab Yauhaa ncaim lwm tug nce moog sau lub roob sab. Yexu lub cev txawm hloov hlo taab meeg puab. 3Nwg cev tsoog tsho kuj dawb paug ci ntsaa ab, thoob nplajteb tsw muaj ib tug muaj tshuaj ntxhua tau dawb le hov. 4Tes Eliya hab Mauxe kuj tshwm lug rua puab pum hab nrug Yexu sws thaam. 5Petu txawm has rua Yexu tas, “Lanpi, peb nyob ntawm nuav kuj zoo. Ca peb ua peb lub tsev pheeb suav, ua ib lub rua koj, ib lub rua Mauxe hab ib lub rua Eliya.” 6Petu tsw pum qaab has le caag vem puab ntshai kawg le. 7Txawm muaj ib tauv fuab lug laum nkaus puab, hab muaj ib lub suab has huv tauv fuab tuaj tas, “Tug nuav yog kuv tug Tub kws kuv hlub. Mej ca le noog nwg has.” 8Taamswm ntawd puab tsaa muag saib mas tsw pum muaj leejtwg, tsuas yog pum Yexu tuab leeg nrug puab nyob xwb.
9Thaus puab nqeg peg roob lug, Yexu txwv puab kuas tsw xob qha tej kws puab pum hov rua leejtwg le moog txug thaus Tuabneeg leej Tub sawv huv qhov tuag rov lug tsaiv. 10Cov thwjtim txhad khaws tej lug hov ca hab sws nug tas qhov kws sawv huv qhov tuag rov lug hov yog daabtsw. 11Puab kuj nug Yexu tas, “Ua caag cov xwbfwb qha Vaajtswv kevcai has tas Eliya yuav xub lug ua ntej?” 12Yexu has rua puab tas, “Eliya yeej lug ua ntej ua kuas txhua yaam rov zoo le qub. Tassws vem le caag muaj lug sau ca has txug Tuabneeg leej Tub tas nwg yuav tsum raug kev tswm txom ntau yaam hab raug luas saib tsw taug heev? 13Tassws kuv has rua mej tas Eliya tub lug lawm hab tuabneeg ua rua nwg lawv le puab lub sab nyam, lawv le kws sau ca has txug nwg.”

Yexu khu tug tub raug daab

(Mth. 17:14-23; Lk. 9:37-43)

14Thaus Yexu puab lug txug ntawm cov thwjtim, mas pum tuabneeg coob coob nyob vej ntawm puab, hab cov xwbfwb qha Vaajtswv kevcai saamswm nrug puab sws caam. 15Taamswm ntawd thaus cov tuabneeg hov pum Yexu puab xaav tsw thoob puab txawm dha moog tog nwg. 16Yexu txhad nug puab tas, “Mej nrug cov thwjtim sws caam txug daabtsw?” 17Cov tuabneeg hov muaj ib tug teb Yexu tas, “Xwbfwb, kuv coj kuv tug tub tuaj cuag koj vem yog raug daab ruag. 18Nwg nyob hovtwg kuj xwj, thaus daab ntswj nwg daab muab nwg thawb qaug, npuag ncauj nto, qes nav, ib ce txhaav hlo. Kuv thov koj cov thwjtim ntab tug daab hov tawm, tassws puab ntab tsw tau.” 19Yexu teb puab tas, “Au tam tuabneeg kws tsw muaj kev ntseeg, kuv yuav nrug mej nyob ntev le caag? Kuv yuav ua sab ntev thev mej moog txug thaus twg? Ca le coj tug tub hov lug rua kuv.” 20Puab txhad coj tug tub hov lug cuag Yexu. Thaus tug daab pum Yexu taamswm hov daab txawm ua rua tug tub fuam ib tshaaj, qaug nti rua huv aav npuag ncauj nto plawg. 21Yexu nug leej txwv has tas, “Ua le nuav ntev le caag lawm?” Leej txwv teb tas, “Txwj thaus miv miv lug lawm. 22Hab muaj ntau zag daab muab nwg thawb rua huv qhov cub hab thawb rua huv dej xaav ua kuas nwg tuag. Yog koj paab tau, thov koj khuvleej hab paab peb lauj!” 23Yexu has rua nwg tas, “Yog paab tau nua lov? Ua tau txhua yaam rua tug kws ntseeg.” 24Taamswm hov tug tub hov leej txwv txawm qw has tas, “Kuv ntseeg, qhov kws kuv tseed tsw tau ntseeg thov paab kuas kuv ntseeg.”
25Thaus Yexu pum tas muaj tuabneeg coob coob dha lug, nwg txawm txwv tug daab qas hov has tas, “Nam daab ruag laag ntseg, kuv has rua koj, ca le tawm moog, tsw xob rov nkaag rua huv tug nuav dua le lawm.” 26Daab qw nrov ua rua tug tub hov fuam ib tshaaj nti heev heev tes txawm tawm plawg lawm, tug tub hov txawm zoo le tuag lawm. Muaj tuabneeg coob txhad has tas, “Nwg tuag lawm.” 27Tassws Yexu ntsab nkaus nwg teg tsaa nwg sawv, tes tug tub hov txawm sawv lug.
28Thaus Yexu moog rua huv tsev lawm cov thwjtim txawm nug Yexu tuabywv tas, “Ua caag peb ntab tsw tau tug daab hov tawm?” 29Yexu has rua puab tas, “Daab zoo le nuav yuav tsum yog thov Vaajtswv xwb txhad ntab tau tawm.”

Yexu rov has txug nwg kev tuag

(Mth. 17:22-23; Lk. 9:43-45)

30Yexu puab txawm tawm hov ntawd hlaa lub xeev Kalilai moog. Yexu tsw xaav ca leejtwg paub, 31vem yog nwg saamswm qha nwg cov thwjtim has tas, “Tuabneeg leej Tub yuav raug muab cob rua huv tuabneeg txhais teg, hab puab yuav muab nwg tua pov tseg. Thaus tuag lawd mas peb nub nwg yuav caj sawv rov lug.” 32Tassws puab tsw nkaag sab tej lug nuav hab puab tsw kaav nug Yexu.

Leejtwg yuav tau ua tug luj dua

(Mth. 18:1-5; Lk. 9:46-48)

33Puab txawm lug rua huv lub moos Khapena‑u. Thaus Yexu nyob huv tsev nwg nug cov thwjtim tas, “Thaus taug kev tuaj mej sws thaam txug daabtsw?” 34Puab nyob tuabywv vem thaus taug kev tuaj hov puab sws caam tas leejtwg yog tug luj dua ndais. 35Yexu txawm nyob tsawg hab hu kaum ob tug thwjtim lug hab has rua puab tas, “Yog leejtwg xaav ua tug thawj, nwg yuav tsum ua tug tom tw hab ua koom rua suavdawg.” 36Yexu txawm muab ib tug mivnyuas yau lug sawv huv plawv puab. Nwg muab tug mivnyuas hov puag hab has rua puab tas, 37“Leejtwg leeg yuav ib tug mivnyuas yau zoo le nuav vem yog saib rua kuv lub npe, kuj yog tug hov leeg yuav kuv. Hab tug kws leeg yuav kuv kuj tsw yog leeg yuav kuv xwb kuj yog leeg yuav tug kws khaiv kuv lug hab.”

Tug kws tuaj Yexu tog

(Lk. 9:49-50)

38Yauhaa txawm has rua Yexu tas, “Xwbfwb, peb pum ib tug tuav koj lub npe ntab daab tawm, mas peb txwv nwg tsua qhov nwg tsw koom nrug peb.” 39Yexu has rua nwg tas, “Tsw xob txwv nwg, tsua qhov tsw muaj leejtwg yuav tuav kuv lub npe ua tej txujci phemfwj hab tsua rov thuaj kuv. 40Tsua qhov tug kws tsw tawm tsaam kuv kuj tuaj kuv tog lawm. 41Leejtwg muab ib khob dej rua mej haus huv kuv lub npe vem mej yog Kheto cov, mas kuv has tseeb rua mej tas, tug hov yuav tsw nplaam nwg tej nqe zug.

Yaam kws ntxag kuas ua txhum

(Mth. 18:6-9; Lk. 17:1-2)

42“Leejtwg ua rua cov mivnyuas yau kws ntseeg kuv nuav ib tug yuam kev ua txhum, mas muab ib txhwb zeb luj khi rua tug hov cej daab hab muab laim rua huv havtxwv kuj zoo dua. 43Yog koj txhais teg ua rua koj ua txhum, ca le muab txav pov tseg. Koj txawm nqws teg los koj tau txujsa kuj zoo dua koj muaj ob saab teg es poob rua huv ntuj tawg kub kws suavtawg tsw txawj tuag le. 45Yog koj txhais kwtaw ua rua koj ua txhum, ca le muab txav pov tseg. Koj txawm nqws taw los koj tau txujsa kuj zoo dua koj muaj ob saab taw es raug muab nrum rua huv ntuj tawg.x 47Yog koj lub qhov muag ua rua koj ua txhum, ca le muab kaus. Koj nkaag moog rua huv Vaajtswv lub tebchaws muaj ib saab qhov muag xwb kuj zoo dua koj muaj ob saab qhov muag es raug muab nrum rua huv ntuj tawg kub, 48qhov chaw ntawd cov kaas kws noj puab tsw txawj tuag hab suavtawg kuj kub tsw txawj tuag. 49Txhua tug yuav raug suavtawg ntxuav kuas huv ib yaam le laag ntsev. 50Ntsev yog yaam kws zoo. Yog ntsev tsuag lawm, yuav ua kuas rov daw tau le caag? Mej ca le muaj ntsev rua huv mej hab nyob sws hum.”