10

Yexu hu kaum ob tug thwjtim

(Mk. 3:13-19; Lk. 6:12-16)

1Yexu hu nwg kaum ob tug thwjtim lug cuag nwg hab pub fwjchim rua puab ntab tau daab tawm hab khu tau txhua yaam mob nkeeg zoo. 2Kaum ob tug tubkhai ntawd npe hu le nuav. Tug ib yog Ximoo kws hu ua Petu, hab nwg tug kwv Anru, hab Yakaunpau hab nwg tug kwv Yauhaa, ob tug yog Xenpenti le tub, 3hab Fili hab Npathaulaumai, hab Thauma hab Mathai kws sau se, hab Afe‑a tug tub Yakaunpau hab Thante‑a, 4hab Ximoo kws tuav nwg lub tebchaws, hab Yutas Ikhali‑au kws faav xeeb rua Yexu.

Yexu khaiv kaum ob tug thwjtim tawm moog qhuab qha

(Mk. 6:7-13; Lk. 9:1-6)

5Yexu khaiv kaum ob tug thwjtim nuav tawm moog hab nkaw lug rua puab tas, “Mej tsw xob moog rua huv lwm haiv tuabneeg hab tsw xob nkaag moog rua huv cov Xamali tej moos, 6ca le moog kuas txug cov yaaj kws pluj lawd kws yog Yixayee caaj ceg. 7Ca le tshaaj tawm taug kev has tas, ‘Ntuj Ceeb Tsheej lug ze lawm.’ 8Ca le khu cov kws muaj mob kuas zoo, tsaa cov tuag sawv, khu tej kws mob lis mob ruas kuas zoo huv hab ntab daab tawm. Mej tau dawb dawb, ca le pub dawb dawb xwb. 9Tsw xob coj nyaj coj kub coj txaj toog lab rua huv mej lub naas tawv, 10tsw xob khuam naab thoob puab taug kev, lossws coj ob lub tsho lossws nkawm khau lossws tug paas nreg, tsua qhov tug tub zug tswm nyog tau noj. 11Thaus mej moog rua huv lub moos twg lossws lub zog twg, mas tshuaj saib leejtwg tswm nyog moog su rua huv mas moog nrug tug hov nyob txug thaus tawm qhov chaw hov moog. 12Thaus mej nkaag rua huv lub tsev, ca le foom lu lug nyob kaaj sab lug rua lub tsev hov. 13Yog lub tsev hov tswm nyog tau koob moov, kuj ca mej tej lug kaaj sab lug nyob huv lub tsev hov. Tassws yog lub tsev hov tsw tswm nyog tau, kuj thim mej tej lug kaaj sab lug rov rua mej. 14Yog leejtwg tsw txais mej hab tsw noog mej tej lug, mas thaus mej tawm huv lub tsev lossws lub moos hov moog mej ca le nchus tej moov aav ntawm mej kwtaw pov tseg. 15Kuv qha tseeb rua mej tas, nub kws teem txem mas Xauntoo hab Kaumaula tebchaws yuav raug swb dua lub moos ntawd.

Yuav muaj kev tswm txom

(Mk. 13:9-13; Lk. 21:12-17)

16“Saib maj, kuv khaiv mej tawm moog zoo yaam nkaus le tug yaaj kws nyob huv plawv paab maa. Vem le nuav mej yuav tsum ntse le naab hab sab mog sab muas le tug nquab. 17Mej yuav tsum ceev faaj tuabneeg tsua qhov puab yuav muab mej cob rua tej tsev tu plaub hab nplawm mej huv puab tej tsev sablaaj, 18hab mej yuav raug muab caab moog rua cov thawj kaav hab tej vaajntxwv vem yog tim kuv, sub mej txhad ua tau timkhawv rua puab hab lwm haiv tuabneeg. 19Thaus puab muab mej cob rua luas, mej tsw xob txhawj txug tej lug kws mej yuav has hab mej yuav has le caag, tsua qhov thaus txug swjhawm has yuav muab tej lug kws mej yuav has pub rua mej, 20tsua qhov tug kws has tsw yog mej, yog mej Leejtwxv tug Ntsuj Plig coj mej has. 21Kwvtij yuav muab kwvtij cob rua kev tuag, txwv yuav muab tub cob rua kev tuag, mivnyuas yuav sawv twv nam txwv hab muab tua. 22ib tsoom tebchaws yuav ntxub mej vem yog tim kuv lub npe. Tassws leejtwg thev tau moog txug thaus kawg tug hov yuav dim. 23Thaus luas tswm txom mej huv lub moos twg, ca le tswv moog rua lwm lub moos. Kuv qha tseeb rua mej tas, ua ntej mej tsw tau moog thoob Yixayee tej moos tes Tuabneeg leej Tub yuav lug.
24“Tug tub kawm yeej tsw luj dhau tug xwbfwb qha, hab tug qhev yeej tsw luj dhau nwg tug lospaav. 25Yog tug tub kawm sws luag yaam le tug xwbfwb hab tug qhev sws luag yaam le tug lospaav kuj txaus lawm. Yog luas tub hu tug tswv tsev tas daab Npe‑eexenpu lawm, luas yimfuab yuav hu nwg tsev tuabneeg phem dua le ntawd hab.

Yuav tsum ntshai leejtwg

(Lk. 12:2-7)

26“Vem le nuav mej tsw xob ntshai puab tsua qhov tsw muaj ib yaam twg kws muab npog ca lawm yuav tsw muab thws tshwm lug, hab tsw muaj ib yaam twg kws muab zais lawm yuav tsw paub. 27Tej kws kuv has rua mej huv qhov tsaus ntuj, mej ca le pav rua huv qhov pum kev, hab tej kws mej nov has lug ntxhw rua huv mej qhov ntsej, ca le tshaaj tawm sau txheej tsev laag tshaav. 28Tsw xob ntshai cov kws tua tau lub cev tassws tua tsw tau tug ntsuj plig. Mej yuav tsum ntshai tug kws ua tau rua tug ntsuj plig hab lub cev huvsw puam tsuaj rua huv ntuj tawg. 29Ob tug noog tsev luas muag ib npiv los tsw yog? Yog mej leej Txwv tsw pum zoo txawm yog ib tug noog xwb los yeej tsw poob rua huv aav le. 30Mej cov plaubhau los kuj raug muab suav txhua txuj lawm. 31Yog le nuav mej tsw xob ntshai. Mej yeej tswm txaj dua ntau tug noog tsev.

Leeg Yexu taab meeg tuabneeg

(Lk. 12:8-9)

32“Yog le ntawd txhua tug kws leeg yuav kuv taab meeg tuabneeg, kuv yuav leeg yuav tug hov taab meeg kuv leej Txwv kws nyob sau ntuj. 33Yog leejtwg tsw leeg yuav kuv taab meeg tuabneeg, kuv kuj yuav tsw leeg yuav tug hov taab meeg kuv leej Txwv kws nyob sau ntuj hab.

Yexu coj ntaaj lug

(Lk. 12:51-53, 14:26-27)

34“Tsw xob xaav tas kuv lug yog coj kev sws hum xeeb lug rua lub nplajteb. Kuv lug, tsw yog coj kev sws hum xeeb lug yog coj ntaaj lug. 35Kuv lug yog lug
  “ ‘ua rua tub tawm tsaam txwv,
   hab ntxhais tawm tsaam nam,
   hab nyaab tawm tsaam nam puj,
  36mas cov kws ua yeeb ncuab
   yeej yog yug tsev tuabneeg.’
37Tug kws nyam nwg nam nwg txwv heev dua le nyam kuv tug hov tsw tswm nyog ua kuv le, hab tug kws nyam nwg tub nwg ntxhais heev dua le nyam kuv kuj tsw tswm nyog ua kuv le. 38Tug kws tsw kwv nwg tug khaublig ntoo lawv kuv qaab tug hov tsw tswm nyog ua kuv le. 39Tug kws fuas nwg txujsa yuav pam txujsa, tassws tug kws tso nwg txujsa tseg vem yog saib rua kuv, mas yuav fuas tau txujsa.

Nqe zug

(Mk. 9:41)

40“Tug kws leeg yuav mej kuj yog leeg yuav kuv, hab tug kws leeg yuav kuv kuj yog leeg yuav tug kws khaiv kuv tuaj. 41Tug kws leeg yuav tug xwbfwb cev lug vem nwg cev Vaajtswv lug, kuj yuav tau nqe zug ib yaam le tug xwbfwb cev Vaajtswv lug, hab tug kws leeg yuav tug ncaaj nceeg vem yog tug tuabneeg hov ua ncaaj nceeg, kuj yuav tau nqe zug ib yaam le tug tuabneeg ncaaj nceeg. 42Leejtwg muab ib khob dej txag rua cov tuabneeg yau nuav ib tug twg haus vem tug hov yog kuv le thwjtim, kuv has tseeb rua mej tas, tug hov yuav tsw nplaam nwg tej nqe zug.”

10

耶穌揀選十二使徒

(可3.13-19;路6.12-16)

1耶穌叫了十二個門徒來,給他們權柄,能驅趕污靈和醫治各樣的疾病。 2這十二使徒的名字如下:頭一個叫西門(又稱彼得),還有他弟弟安得烈西庇太的兒子雅各雅各的弟弟約翰 3腓力巴多羅買多馬和稅吏馬太亞勒腓的兒子雅各,和達太 4激進黨的西門,還有出賣耶穌的加略猶大

耶穌差遣十二使徒

(可6.7-13;路9.1-6)

5耶穌差遣這十二個人出去,吩咐他們說:「外邦人的路,你們不要走;撒瑪利亞人的城,你們不要進; 6寧可往以色列家迷失的羊那裏去。 7要邊走邊傳,說『天國近了』。 8要醫治病人,使死人復活,使痲瘋病人潔淨,把鬼趕出去。你們白白地得來,也要白白地給人。 9腰袋裏不要帶金銀銅錢; 10途中不要帶行囊,不要帶兩件內衣,也不要帶鞋子和手杖,因為工人得飲食是應當的。 11你們無論進哪一城、哪一村,要打聽那裏誰是合適的人,就住在他家,直住到離開的時候。 12進他家時,要向那家請安。 13那家若配得平安,你們所求的平安就臨到那家;若不配得,你們所求的平安仍歸你們。 14凡不接待你們,不聽你們話的人,你們離開那家,或是那城的時候,要跺掉你們腳上的塵土。 15我實在告訴你們,在審判的日子,所多瑪蛾摩拉地方所受的,比那城還容易受呢!」

將來的迫害

(可13.9-13;路21.12-19)

16「看哪!我差你們出去,如同羊進入狼羣,所以你們要機警如蛇,純真如鴿。 17你們要防備那些人,因為他們要把你們交給議會,也要在會堂裏鞭打你們。 18你們要為我的緣故被送到統治者和君王面前,對他們和外邦人作見證。 19當人把你們交出時,不要擔心怎樣說話,或說甚麼話。到那時候,必賜給你們該說的話, 20因為不是你們自己說的,而是你們父的靈在你們裏面說的。 21兄弟要把兄弟、父親要把兒女置於死地;兒女要起來與父母為敵,害死他們。 22而且你們要為我的名被眾人憎恨。但堅忍到底的終必得救。 23有人在這城迫害你們,就逃到另一城去。我實在告訴你們,以色列的城鎮,你們還沒有走遍,人子就要來臨。
24「學生不高過老師,僕人不高過主人。 25學生所遭遇的與老師一樣,僕人所遭遇的與主人一樣,也就夠了。既然有人罵一家的主人是『別西卜,更何況他的家人呢?」

不要懼怕

(路12.2-7)

26「所以,不要怕他們,因為掩蓋的事沒有不顯露出來的,隱藏的事也沒有不被知道的。 27我在暗中告訴你們的,你們要在明處說出來;你們耳中所聽的,要在屋頂上宣揚出來。 28那殺人身體但不能滅人靈魂的,不要怕他們;惟有那能在地獄裏毀滅身體和靈魂的,才要怕他。 29兩隻麻雀不是賣一銅錢嗎?你們的父若不許,一隻也不會掉在地上。 30就是你們的頭髮也都數過了。 31所以,不要懼怕,你們比許多的麻雀還貴重!」

在人的面前認基督

(路12.8-9)

32「所以,凡在人面前認我的,我在我天上的父面前也必認他; 33凡在人面前不認我的,我在我天上的父面前也必不認他。」

作門徒的代價

(路12.51-53;14.26-27)

34「你們不要以為我來是帶給地上和平,我來並不是帶來和平,而是刀劍。 35因為我來是要叫
  『人與父親對立,
  女兒與母親對立,
  媳婦與婆婆對立。
  36人的仇敵就是自己家裏的人。』
37愛父母勝過愛我的,不配作我的門徒;愛兒女勝過愛我的,不配作我的門徒。 38不背自己的十字架跟從我的,不配作我的門徒。 39得着性命的,要喪失性命;為我喪失性命的,要得着性命。」

論賞賜

(可9.41)

40「接納你們的就是接納我;接納我的就是接納差遣我來的那位。 41把先知當作先知接納的,必得先知的賞賜;把義人當作義人接納的,必得義人的賞賜。 42無論誰,只因門徒的名,就算把一杯涼水給這些小子中的一個喝,我實在告訴你們,他一定會得到賞賜。」