5

山上寶訓

1耶穌看見這一羣人,就上了山,坐下後,門徒到他跟前來, 2他開口教導他們說:

論福

(路6.20-23)

  3「心靈貧窮的人有福了!
  因為天國是他們的。
  4哀慟的人有福了!
  因為他們必得安慰。
  5謙和的人有福了!
  因為他們必承受土地。
  6飢渴慕義的人有福了!
  因為他們必得飽足。
  7憐憫人的人有福了!
  因為他們必蒙憐憫。
  8清心的人有福了!
  因為他們必得見上帝。
  9締造和平的人有福了!
  因為他們必稱為上帝的兒子。
  10為義受迫害的人有福了!
  因為天國是他們的。
11「人若因我辱罵你們,迫害你們,捏造各樣壞話毀謗你們,你們就有福了! 12要歡喜快樂,因為你們在天上的賞賜是很多的。在你們以前的先知,人也是這樣迫害他們。」

鹽和光

(可9.50;路14.34-35)

13「你們是地上的鹽。鹽若失了味,怎能叫它再鹹呢?它不再有用,只好被丟在外面,任人踐踏。 14你們是世上的光。城造在山上是不能隱藏的。 15人點燈,不放在斗底下,而是放在燈臺上,就照亮一家的人。 16你們的光也要這樣照在人前,叫他們看見你們的好行為,把榮耀歸給你們在天上的父。」

論律法

17「不要以為我來是要廢掉律法和先知。我來不是要廢掉,而是要成全。 18我實在告訴你們,就是到天地都廢去,律法的一點一畫也不能廢去,直到一切都實現。 19所以,無論誰廢掉這誡命中最小的一條,又教導人也這樣做,他在天國裏要稱為最小的。但無論誰遵行並如此教導人的,他在天國裏要稱為大。 20我告訴你們,你們的義若不勝過文士和法利賽人的義,絕不能進天國。」

論發怒

21「你們聽過有對古人說:『不可殺人』;『凡殺人的,必須受審判。』 22但是我告訴你們:凡向弟兄動怒的,必須受審判;凡罵弟兄是廢物的,必須受議會的審判;凡罵弟兄是白痴的,必須遭受地獄的火。 23所以,你在祭壇上獻祭物的時候,若想起有弟兄對你懷恨, 24就要把祭物留在壇前,先去跟弟兄和好,然後來獻祭物。 25你同告你的冤家還在路上,就要趕快與他講和,免得他把你送交給法官,法官交給警衛,你就下在監裏了。 26我實在告訴你,就是有一個大文錢還沒有還清,你也絕不能從那裏出來。」

論姦淫

27「你們聽過有話說:『不可姦淫。』 28但是我告訴你們:凡看見婦女就動淫念的,這人心裏已經與她犯姦淫了。 29若是你的右眼使你跌倒,就把它挖出來,丟掉。寧可失去身體中的一部分,也不讓整個身體被扔進地獄。 30若是你的右手使你跌倒,就把它砍下來,丟掉。寧可失去身體中的一部分,也不讓整個身體下地獄。」

論休妻

(太19.9;可10.11-12;路16.18)

31「又有話說:『無論誰休妻,都要給她休書。』 32但是我告訴你們:凡休妻的,除非是因不貞的緣故,否則就是使她犯姦淫了;人若娶被休的婦人,也是犯姦淫了。」

論起誓

33「你們又聽過有對古人說:『不可背誓,所起的誓總要向主謹守。』 34但是我告訴你們:甚麼誓都不可起。不可指着天起誓,因為天是上帝的寶座。 35不可指着地起誓,因為地是他的腳凳;也不可指着耶路撒冷起誓,因為耶路撒冷是大君王的京城。 36又不可指着你的頭起誓,因為你不能使一根頭髮變黑變白。 37你們的話,是,就說是;不是,就說不是。若再多說,就是出於那惡者。」

論報復

(路6.29-30)

38「你們聽過有話說:『以眼還眼,以牙還牙。』 39但是我告訴你們:不要與惡人作對。有人打你的右臉,連另一邊也轉過去由他打。 40有人想要告你,要拿你的裏衣,連外衣也由他拿去。 41有人強迫你走一里路,你就跟他走二里。 42有求你的,就給他;有向你借貸的,不可推辭。」

論愛仇敵

(路6.27-28,32-36)

43「你們聽過有話說:『要愛你的鄰舍,恨你的仇敵。』 44但是我告訴你們:要愛你們的仇敵,為那迫害你們的禱告。 45這樣,你們就可以作天父的兒女了。因為他叫太陽照好人,也照壞人;降雨給義人,也給不義的人。 46你們若只愛那愛你們的人,有甚麼賞賜呢?就是稅吏不也是這樣做嗎? 47你們若只請你弟兄的安,有甚麼比別人強呢?就是外邦人不也是這樣做嗎? 48所以,你們要完全,如同你們的天父是完全的。」

5

Zaj lus qhuab qhia saum roob

(Lk. 6:20-23)

1Thaum Yexus pom neeg coob coob, nws txawm nce mus rau saum roob. Thaum nws zaum lawd nws cov thwjtim txawm los cuag nws. 2Nws txawm qheb ncauj qhia lawv tias,
3“Cov uas pluag sab ntsuj plig tau nyob kaj siab lug, rau qhov Ntuj Ceeb Tsheej yog lawv tug lawm.
4“Cov uas quaj ntsuag tau nyob kaj siab lug, rau qhov lawv yuav tau txais kev nplij siab.
5“Cov uas txo hwjchim tau nyob kaj siab lug, rau qhov lawv yuav tau lub ntiajteb ua lawv tug.
6“Cov uas tshaib nqhis txojkev ncaj ncees, tau nyob kaj siab lug, rau qhov lawv yuav tsau npo.
7“Cov uas muaj lub siab khuvleej tau nyob kaj siab lug, rau qhov lawv yuav tau txais kev khuvleej.
8“Cov uas lub siab dawb huv tau nyob kaj siab lug, rau qhov lawv yuav pom Vajtswv.
9“Cov uas tsim kev hum xeeb tau nyob kaj siab lug, rau qhov lawv yuav raug hu ua Vajtswv cov tub.
10“Cov uas raug kev tsim txom vim yog ua ncaj ncees tau nyob kaj siab lug, rau qhov Ntuj Ceeb Tsheej yog lawv tug lawm.
11“Thaum luag thuam thiab tsim txom nej thiab dag iab hiam txhua yam lus phem rau nej vim yog tim kuv, nej tau nyob kaj siab lug. 12Cia li zoo siab xyiv fab rau qhov nej twb muaj nqe zog ntau rau saum ntuj ceeb tsheej lawm, vim luag twb tsim txom cov xibhwb cev Vajtswv lus uas nyob ua nej ntej ib yam nkaus.

Ntsev thiab qhov kaj

13“Nej yog cov ntsev rau lub ntiajteb. Yog ntsev tsuag lawm, yuav ua kom rov daw tau li cas? Yeej tsis muaj qabhau dabtsi li lawm, tsuas muaj uas muab pov tseg rau neeg tsuj xwb.
14“Nej yog qhov kaj rau lub ntiajteb. Lub nroog uas nyob saum roob yuav muab npog tsis tau li. 15Tsis muaj leejtwg taws teeb es muab thoob khwb cia, tsuas muaj uas muab txawb rau saum lub chaw txawb teeb thiaj li ci pom kev rau txhua tus hauv lub tsev ntawd. 16Ib yam li ntawd nej cia li ci tab meeg neeg sawvdaws kom lawv thiaj pom nej tej haujlwm zoo thiab qhuas nej leej Txiv uas nyob saum ntuj ceeb tsheej.

Yexus ua rau Mauxe txoj kevcai tiav

17“Tsis txhob xav hais tias kuv los rhuav Mauxe txoj kevcai thiab cov xibhwb cev lus tej lus qhia. Kuv tsis tau los rhuav, yog los ua kom tiav xwb. 18Kuv hais tseeb rau nej tias, thaum lub ntuj lub teb tseem muaj nyob Mauxe txoj kevcai yuav tsis ploj ib npe lossis ib nyuag teev kiag li mus txog thaum tej ntawd tiav huvsi. 19Yog li ntawd leejtwg tso tej kevcai no nqe uas me kawg tseg thiab qhia lwm tus ua raws li ntawd, tus ntawd yuav raug hu tias yog tus yau kawg hauv ntuj ceeb tsheej. Tiamsis yog leejtwg xyaum thiab qhia tej kevcai ntawd, nws yuav raug hu tias yog tus loj hauv ntuj ceeb tsheej. 20Kuv qhia rau nej tias, yog nej tsis muaj txojkev ncaj ncees ntau dua cov xibhwb qhia Vajtswv kevcai thiab cov Falixai, nej yeej yuav nkag tsis tau rau hauv ntuj ceeb tsheej kiag li.

Yexus qhia txog kev chim

21“Nej twb hnov tej lus uas qhia rau cov neeg thaum ub hais tias, ‘Tsis txhob tua neeg, yog leejtwg tua neeg tus ntawd yuav raug teem txim.’ 22Tiamsis kuv hais rau nej tias, txhua tus uas chim rau nws kwvtij yuav raug teem txim. Leejtwg hais rau nws kwvtij tias, ‘Niag neeg ruam’ tus ntawd yuav raug teem txim rau hauv cov thawj lub rooj sablaj, thiab leejtwg hais tias, ‘Niag neeg vwm,’ tus ntawd yuav raug muab pov rau hauv ntuj tawg kub. 23Vim li no yog koj tabtom muab qhov txhia chaw xyeem rau ntawm lub thaj es nco tau tias koj kwvtij tseem muaj kev tu siab rau koj, 24koj cia li muab tej uas yuav muab xyeem ntawd tso rau ntawm lub thaj ib sab es rov mus nrog tus kwvtij ntawd hais hum sib raug zoo tso mam li tuaj muab xyeem. 25Cia li nrog tus yeej kom hais kom hum sai rau thaum neb ua ke mus rau tsev tu plaub, tsam ces tus yeej kom muab koj cob rau tus txiav txim, mas tus txiav txim yuav muab koj cob rau tus ceev xwm ces koj yuav raug kaw rau hauv tsev lojfaj. 26Kuv qhia tseeb rau koj tias, koj yuav tawm tsis tau mus txog thaum them tag txhua npiv huvsi.

Yexus qhia txog kev nkauj nraug

27“Nej twb hnov tej lus uas qhia hais tias, ‘Tsis txhob deev luag poj luag txiv.’ 28Tiamsis kuv hais rau nej tias, txhua tus uas saib ib tug pojniam twg thiab xav ntxias nws mas twb deev tus pojniam ntawd hauv lub siab lawm. 29Yog koj sab qhov muag xis ua rau koj ua txhaum, cia li muab kaus pov tseg. Qhov uas koj lub cev piam ib yam lawm kuj zoo dua li tag nrho koj lub cev raug muab pov rau hauv ntuj tawg. 30Yog koj sab tes xis ua rau koj ua txhaum, cia li muab txiav pov tseg. Qhov uas koj lub cev piam ib yam lawm kuj zoo dua li tag nrho koj lub cev raug muab pov rau hauv ntuj tawg.

Yexus qhia txog sib nrauj

(Mth. 19:9; Mk. 10:11-12; Lk. 16:18)

31“Tseem muaj lus qhia hais tias, ‘Yog leejtwg yuav nrauj nws tus pojniam, cia nws ua ntawv nrauj cev rau tus pojniam ntawd.’ 32Tiamsis kuv hais rau nej tias, txhua tus uas muab nws tus pojniam nrauj tsis yog tim qhov uas deev hluas nraug kuj yog nws ua rau tus pojniam ntawd mus deev hluas nraug. Thiab yog leejtwg yuav tus poj nrauj ntawd ua pojniam kuj yog nws deev luag pojniam.

Yexus qhia txog twv ntuj twv teb

33“Thiab nej twb hnov tej lus uas qhia rau cov neeg thaum ub hais tias, ‘Tsis txhob rhuav tej lus uas nej twv lawm, nej yuav tsum ua raws li tej lus uas nej twv rau tus Tswv.’ 34Tiamsis kuv hais rau nej tias, tsis txhob twv kiag li, tsis hais twv ntuj, rau qhov lub ntuj yog Vajtswv lub zwm txwv, 35lossis twv lub ntiajteb rau qhov lub ntiajteb yog Vajtswv lub rooj tiag taw, lossis twv txog Yeluxalees rau qhov Yeluxalees yog tus Vajntxwv uas loj kawg lub nroog. 36Tsis txhob twv txog koj lub taubhau rau qhov koj ua tsis tau kom cov plaubhau dawb ib txog lossis dub ib txog. 37Thaum nej hais lus, lo uas ‘Yog’ kuj hais tias ‘Yog,’ lo uas tsis yog cia li hais tias ‘Tsis yog’ xwb. Yog hais tshaj no lawm kuj yog los ntawm kev phem xwb.

Qhov uas ua pauj

38“Nej twb hnov tej lus uas qhia tias, ‘Qhov muag pauj qhov muag, hniav pauj hniav.’ 39Tiamsis kuv hais rau nej tias, tsis txhob tawm tsam tus uas ua phem. Yog leejtwg ntaus koj sab plhu xis, cia li tig sab laug rau nws ntaus thiab. 40Thiab yog leejtwg xav muab koj nplua yuav koj lub tsho, mas cia li muab koj lub tsho ntev rau nws thiab. 41Yog leejtwg yuam kom koj mus ib kilu kev kuj cia li nrog nws mus ob kilu kev. 42Cia li pub rau tus uas thov koj, thiab tsis txhob fee plhu ntawm tus uas xav qev koj ib yam dabtsi.

Hlub yeeb ncuab

(Lk. 6:27-28,32-36)

43“Nej twb hnov tej lus uas qhia tias, ‘Yuav tsum hlub kwvtij zej zog thiab ntxub koj cov yeeb ncuab.’ 44Tiamsis kuv hais rau nej tias, nej yuav tsum hlub nej cov yeeb ncuab thiab thov Vajtswv pab cov uas tsim txom nej, 45nej thiaj yog leej Txiv uas nyob saum ntuj li tub. Rau qhov nws pub nws lub hnub tawm tuaj rau cov neeg phem thiab cov neeg zoo, thiab nws tso nag los rau cov neeg ncaj thiab cov neeg tsis ncaj ib yam nkaus. 46Yog nej tsuas hlub cov uas hlub nej xwb, nej tau nqe zog li cas? Txawm yog cov neeg sau se los kuj ua ib yam li ntawd los tsis yog? 47Yog nej tsuas nrog nej cov kwvtij tham xwb, nej tau ua dabtsi zoo tshaj lwm tus? Txawm yog lwm haiv neeg los lawv kuj ua ib yam li ntawd los tsis yog? 48Vim li no nej yuav tsum ua neeg zoo kawg nkaus, ib yam li nej leej Txiv Ntuj yog tus zoo kawg nkaus.”