20

在葡萄园做工的比喻

1“因为天国好比一家的主人清早去雇人进他的葡萄园做工。 2他和工人讲定一天一个银币,就打发他们进葡萄园去。 3约在上午九点钟出去,看见市场上还有闲站的人, 4就对那些人说:‘你们也进葡萄园去,我会给你们合理的工钱。’ 5他们也进去了。约在正午和下午三点钟又出去,他也是这么做。 6约在下午五点钟出去,他看见还有人站在那里,就问他们:‘你们为什么整天在这里闲站呢?’ 7他们说:‘因为没有人雇我们。’他说:‘你们也进葡萄园去。’ 8到了晚上,园主对工头说:‘叫工人都来,给他们工钱,从后来的起,到先来的为止。’ 9约在下午五点钟雇的人来了,各人领了一个银币。 10那些最先雇的来了,以为可以多领,谁知也是各领一个银币。 11他们领了工钱,就埋怨那家的主人说: 12‘我们整天劳苦受热,那些后来的只做了一小时,你竟待他们和我们一样吗?’ 13主人回答其中的一人说:‘朋友,我没亏待你,你与我讲定的不是一个银币吗? 14拿你的钱走吧!我乐意给那后来的和给你的一样, 15难道我的东西不可随我的意思用吗?因为我作好人,你就眼红了吗?’ 16这样,那在后的,将要在前;在前的,将要在后了。”

耶稣第三次预言受难和复活

(可10.32-34;路18.31-34)

17耶稣上耶路撒冷去的时候,在路上把十二个门徒带到一边,对他们说: 18“看哪,我们上耶路撒冷去,人子将被交给祭司长和文士;他们要定他死罪, 19把他交给外邦人戏弄,鞭打,钉在十字架上;第三天他要复活。”

为首与为仆

(可10.35-45)

20那时,西庇太儿子的母亲和她两个儿子上前来,向耶稣叩头,求他一件事。 21耶稣问她:“你要什么呢?”她对耶稣说:“在你的国里,请让我这两个儿子一个坐在你右边,一个坐在你左边。” 22耶稣回答:“你们不知道所求的是什么。我将要喝的杯,你们能喝吗?”他们对他说:“我们能。” 23耶稣说:“我所喝的杯,你们要喝。可是坐在我的左右,不是我可以赐的,而是我父为谁预备就赐给谁。” 24其余十个门徒听见,就对他们兄弟二人很生气。 25耶稣叫了他们来,说:“你们知道,外邦人有君王作主治理他们,有大臣操权管辖他们。 26但是在你们中间,不可这样。你们中间谁愿为大,就要作你们的用人; 27谁愿为首,就要作你们的仆人。 28正如人子来,不是要受人的服事,乃是要服事人,并且要舍命,作多人的赎价。”

治好两个盲人

(可10.46-52;路18.35-43)

29他们出耶利哥的时候,有一大群人跟随耶稣。 30有两个盲人坐在路旁,听说是耶稣经过,就喊着说:“主啊大卫之子,可怜我们吧!” 31众人责备他们,不许他们作声,他们却越发喊着说:“主啊大卫之子,可怜我们吧!” 32耶稣就站住,叫他们来,说:“你们要我为你们做什么?” 33他们说:“主啊,让我们的眼睛能看见。” 34耶稣动了慈心,摸了他们的眼睛,他们立刻看得见,就跟从耶稣。

20

Cov tub zug tu lub vaaj txwv maab

1“Ntuj Ceeb Tsheej pev ib yaam le tug tswv teb sawv ntxuv moog ndav zug tu nwg lub vaaj txwv maab. 2Thaus has hum ib nub ib ntenalia rua cov tub zug lawm nwg txawm tso puab moog ua num huv lub vaaj txwv maab. 3Thaus kwvlaam cuaj teev nwg pum dua ib co tuabneeg nyob dawb tom tshaav puam, 4nwg txawm has rua puab tas, ‘Mej ca le moog ua num huv lub vaaj txwv maab hab, kuv yuav muab nqe zug kuas tswm nyog rua mej.’ Tes puab txawm moog. 5Thaus kwvlaam taav su hab thaus nub qaij peb teev nwg kuj ua ib yaam le thawj zag. 6Thaus kwvlaam nub qaij tswb teev nwg moog pum dua ib co nyob dawb tes nwg txawm has rua puab tas, ‘Mej nyob dawb ntawm nuav ib nub tsaus ntuj ua daabtsw?’ 7Puab has rua nwg tas, ‘Vem tsw muaj leejtwg ndav peb.’ Nwg txawm has rua puab tas, ‘Mej ca le moog ua num huv lub vaaj txwv maab hab.’
8“Thaus tsaus ntuj tug tswv vaaj has rua tug kws saib tub zug tas, ‘Hu cov tub zug lug hab muab nqe zug rua puab, xub muab rua cov kws tuaj ua qaab kawg le muab zuj zug rua cov kws xub tuaj.’ 9Thaus cov kws tuaj ua num kwvlaam nub qaij tswb teev lug mas puab tau nqe zug ib leeg ib ntenalia. 10Thaus cov kws xub tuaj lug mas puab xaav has tas puab yuav tau ntau dua ntawd, tassws kuj tau ib leeg ib ntenalia xwb. 11Thaus puab tau lawd puab txawm ywg tug tswv teb 12has tas, ‘Cov kws tuaj tom qaab kawg nuav tau ua num ib teev xwb los koj saib puab sws luag le peb cov kws ua num khwv tiv tshaav ntuj ib nub le.’ 13Nwg teb cov tuabneeg hov ib tug tas, ‘Kwvluag 'e, tsw yog kuv ua tsw ncaaj rua koj. Koj yeej nrug kuv has hum tas ib nub ib ntenalia los tsw yog? 14Ca le txais koj tug nqe zug moog lauj. Kuv yeej xaav muab rua tug kws tuaj ua qaab kawg ib yaam le muab rua koj. 15Kuv tsw muaj cai swv kuv le nyaj txag lawv le kuv xaav lov? Ua caag koj yuav khib qhov kws kuv ua sab daav?’ 16Ib yaam le ntawd tug tom tw yuav rov ua tug thawj, hab tug thawj yuav rov ua tug tom tw.”

Yexu has txug nwg kev tuag zag peb

(Mk. 10:32-34; Lk. 18:31-34)

17Thaus Yexu saamswm taug kev moog peg Yeluxalee, nwg coj nwg kaum ob tug thwjtim lug has tuabywv rua puab tas, 18“Saib nawj, peb saamswm moog nraag Yeluxalee, mas Tuabneeg leej Tub yuav raug muab cob rua cov pov thawj hlub hab cov xwbfwb qha Vaajtswv kevcai, mas puab yuav txav txem tuag rua nwg, 19hab muab nwg cob rua lwm haiv tuabneeg thuaj luag hab nplawm hab muab teem rua sau khaublig ntoo, mas peb nub nwg yuav raug muab tsaa caj sawv rov lug.”

Leej nam tej lug thov

(Mk. 10:35-45)

20Thaus ntawd Xenpenti tug quaspuj coj nwg ob tug tub tuaj cuag Yexu hab pe ntawm Yexu xubndag thov ib yaam ntawm Yexu. 21Yexu txhad has rua nwg tas, “Koj xaav yuav daabtsw?” Nwg teb Yexu tas, “Thov koj tso cai rua kuv ob tug tub nuav ib tug nyob tsawg ntawm koj saab xws ib tug nyob ntawm koj saab phem rua huv koj lub tebchaws.” 22Tassws Yexu teb tas, “Meb tsw paub tas meb thov daabtsw. Lub khob kws kuv yuav haus, meb haus tau lov?” Ob tug has rua Yexu tas, “Tau los maj.” 23Yexu has rua ob tug tas, “Meb yeej yuav tau haus kuv lub khob, tassws qhov kws nyob tsawg ntawm kuv saab xws hab ntawm kuv saab phem kuv tsw yog tug kws pub tau, tassws kuv leej Txwv npaaj ca rua leejtwg, tug hov txhad tau xwb.”
24Thaus kaum tug thwjtim nov le ntawd puab kuj chim rua ob tug kwvtij. 25Yexu hu puab suavdawg lug has rua puab tas, “Mej yeej paub tas lwm haiv tuabneeg cov kws ua thawj yeej kaav rawv cov pejxeem, hab cov kws ua hlub yeej muaj fwjchim tswjfwm puab. 26Mej cov yuav tsw thooj le ntawd. Mej cov leejtwg xaav ua tug hlub tug hov yuav tsum ua koom rua mej, 27hab mej cov leejtwg xaav ua tug thawj, tug hov yuav tsum ua mej tug qhev, 28ib yaam le Tuabneeg leej Tub tsw yog lug rua leejtwg ua koom, tassws nwg lug ua koom rua puab, hab pub nwg txujsa ua nqe txhwv tuabneeg coob coob.”

Ob tug dig muag

(Mk. 10:46-52; Lk. 18:35-43)

29Thaus puab tawm huv lub moos Yelikhau moog muaj tuabneeg coob coob lawv puab qaab moog. 30Mas muaj ob tug yawm dig muag nyob tsawg ntawm ntug kev. Thaus nov tas Yexu taug kev tuaj ob tug txawm qw has tas, “Tug Tswv kws yog Tavi tug Tub 'e, thov khuvleej ib lauj!” 31Cov tuabneeg hov txawm txwv ob tug kuas nyob tuabywv, los ob tug yimfuab qw has tas, “Tug Tswv kws yog Tavi tug Tub 'e, thov khuvleej ib lauj!” 32Yexu txawm nreg nkaus hu ob tug lug has tas, “Meb xaav kuas kuv ua daabtsw rua meb?” 33Ob tug has rua nwg tas, “Tug Tswv, thov qheb ib le qhov muag kuas pum kev.” 34Yexu taab ncuab ob tug txhad kov ob tug qhov muag, tes taamswm ntawd ob tug txawm rov pum kev hab lawv Yexu qaab moog.