24

  1Tsw xob khib cov tuabneeg phem,
   tsw xob ntshaw nrug puab nyob ua ke,
  2tsua qhov puab lub sab
   ntaus tswvyim ua nruj ua tswv,
  hab puab daim tawv ncauj
   has tej lug kws yuav moog ua phem.

  3Swv tswvyim txhad ua tau lub tsev,
   hab muaj kev thoob tswb to nrog
   ua lub tsev nyob ruaj khov.
  4Hab muaj kev txawj ntse
   txhad ua rua tej chaav tsev
  muaj cuab txhaj cuab taam
   zoo zoo nkauj puv nkaus.
  5Tug kws muaj tswvyim muaj zug heev,
   tug kws txawj ntse kuj muaj zug tuaj.
  6Yog muaj cov txawj ntse qha
   mas koj txhad nqeg teg ua rog tau,
  hab muaj ntau leej ua chaw sablaaj
   koj txhad kov yeej.
  7Tswvyim nyob sab dhau tug ruag,
   ntawm lub rooj loog
   nwg tsw rua qhov ncauj has.

  8Tug kws ntaus tswvyim ua phem
   luas yuav hu tas tug thaab plaub.
  9Qhov kws ntaus tswvyim
   ua tej yaam ruag kuj txhum,
  hab tug kws thuaj luag
   yog tug kws tuabneeg ntxub kawg.

  10Yog koj poob sab nthaav
   rua nub kws koj raug ceblaaj,
   koj kuj tsw muaj zug.
  11Ca le cawm cov kws
   raug caab moog tua kuas dim,
  ca le paab tug kws raug caab
   nrhaaj nrhuj nrheev moog tua kuas dim.
  12Yog koj has tas,
   “Peb tsw paub zaaj nuav le,”
  mas Vaajtswv kws tshuaj saib lub sab
   yuav tsw pum lov?
  Tug kws zuv rawv koj tug ntsuj plig
   tsw paub hab lov?
  Nwg yuav tsw pauj rua tuabneeg
   lawv le puab tau ua lug lawm lov?

  13Kuv tub 'e, ca le noj zwb ntaab
   vem yog yaam kws zoo,
  hab zwb ntaab kws nrug ntawm lub tsev ntaab
   kuj qaab zwb heev.
  14Yuav tsum paub tas tswvyim
   zoo ib yaam le ntawd rua koj tug ntsuj plig,
  yog koj tau tswvyim, koj lub hauv ntej yuav zoo
   hab koj yuav tsw nplaam tej kws koj vaam.

  15Tsw xob zuv tog nrhw
   ib yaam le tej tuabneeg limham
  kws yuav lws tug ncaaj nceeg lub tsev,
   tsw xob ua nruj ua tswv rua nwg lub tsev,
  16tsua qhov tug ncaaj nceeg
   txawm qaug xyaa zag los tseed sawv lug hab,
  tassws tug tuabneeg limham
   raug vej sub vej sw muab ntxuav pov tseg.

  17Tsw xob zoo sab xyiv faab
   rua thaus koj tug yeeb ncuab qaug,
   hab tsw xob zoo sab rua thaus nwg dawm,
  18ntshai tsaam Yawmsaub pum
   tes yuav tsw txaus sab
  hab nwg yuav thim qhov kws nwg npau tawg
   rua koj tug yeeb ncuab.

  19Koj tsw xob nyuaj sab
   rua tej tuabneeg kws ua phem
   hab tsw xob khib cov kws ua limham,
  20tsua qhov tug tuabneeg phem
   tsw muaj lub hauv ntej zoo,
  hab tug tuabneeg limham lub teeb
   yuav raug muab tua.

  21Kuv tub 'e, ca le fwm hab paub ntshai
   Yawmsaub hab vaajntxwv,
  tsw xob nrug tej tuabneeg kws faav xeeb
   ua ib lub sab,
  22tsua qhov ob tug yuav ua
   vej sub vej sw tshwm lug sai sai,
  mas leejtwg yuav paub tej kev puam tsuaj
   kws ob tug ua?

Tej lug ntuag ntxwv

  23Tej lug nuav yog cov kws muaj tswvyim has.
   Qhov kws saib dej ua ntu saib tuabneeg plhu
   mas tsw zoo le.
  24Tug kws has rua tug tuabneeg limham tas,
   “Koj tsw txhum,”
  mas yuav raug tej pejxeem tshev foom
   hab raug tej tebchaws ntxub.
  25Tassws cov kws qhuab ntuag
   tug tuabneeg limham
  yuav tau nyob kaaj sab
   hab yuav tau koob moov.
  26Tug kws teb lu lug tseeb
   mas zoo le nwj daim tawv ncauj.
  27Ca le npaaj koj tej daag num saab nrau
   hab ua txhua yaam kuas txhwj huv koj daim teb,
   dhau ntawd kuj ua koj lub tsev.
  28Tsw xob laam ua timkhawv
   tum koj kwvtij zej zog kws tsw tau ua txhum,
   hab koj daim tawv ncauj tsw xob daag.
  29Tsw xob has tas, “Kuv yuav ua rua nwg
   yaam le nwg tau ua rua kuv lawm,
   kuv yuav ua pauj tej kws nwg tub ua lawm.”
  30Kuv hlaa huv tug cis nkeeg daim teb
   hab tug tsw thoob tswb lub vaaj txwv maab,
  31ua cav xuav paug tuaj puv nkaus,
   nroj tsuag tuaj ntum quas nti,
   hab tej ntsaa laaj kaab pob zeb pob taag.
  32Kuv pum hab ua tuab zoo xaav,
   kuv saib ntsoov
   mas kuv txhad tau kev qhuab qha.
  33Tsaug ib nyuas tswg zug,
   ib nyuas qe muag, khawm teg su ib plag,
  34mas txujkev pluag yuav lug txug koj
   yaam nkaus le tub saab tuaj lws,
  hab kev txom nyem yuav lug
   yaam nkaus le tug coj ntaaj coj rag tuaj lws.

24

  1你不要嫉妒惡人,
  也不要渴望與他們相處,
  2因為他們的心圖謀暴行,
  他們的嘴唇談論奸惡。

  3房屋因智慧建造,
  因聰明立穩;
  4又因知識,
  屋內充滿各樣美好寶貴的財物。

  5有智慧的勇士大有能力,
  有知識的人力上加力。
  6你去打仗,要憑智謀;
  謀士眾多,就必得勝。
  7對愚妄人,智慧高不可及,
  所以他在城門不敢開口。

  8圖謀行惡的,
  必稱為奸詐人。
  9愚妄人的籌劃盡是罪惡,
  傲慢者為人所憎惡。

  10在患難時你若灰心,
  你的力量就微小。
  11人被拉到死亡,你要解救;
  人將被殺,你須攔阻。
  12你若說:「看哪,這事我們不知道」,
  那衡量人心的豈不明白嗎?
  保護你性命的豈不知道嗎?
  他豈不按各人所做的報應各人嗎?

  13我兒啊,你要吃蜜,因為它是美好的,
  要讓甘甜的蜜滴入你的口。
  14你要知道,智慧對你的生命正像如此。
  你若找着,必有前途,
  你的指望也不致斷絕。

  15你這惡人,不可埋伏攻擊義人的家,
  也不可毀壞他安居之所。
  16因為義人雖七次跌倒,仍必興起;
  惡人卻被禍患傾倒。

  17你的仇敵跌倒,你不要歡喜,
  他傾倒,你的心不要快樂;
  18恐怕耶和華看見就不喜悅,
  將怒氣從仇敵身上轉過來。

  19不要為作惡的心懷不平,
  也不要嫉妒惡人,
  20因為壞人沒有前途,
  惡人的燈也必熄滅。

  21我兒啊,你要敬畏耶和華與君王,
  不可結交反覆無常的人,
  22因為他們的災難必忽然興起。
  誰能知道耶和華與君王所施行的毀滅呢?

其他智言

  23以下也是智慧人的箴言:
  審判時看人情面是不好的。
  24對惡人說「你是義人」的,
  萬民必詛咒,萬族必惱恨。
  25責備惡人的,必得喜悅,
  美好的福分也必臨到他。
  26應對合宜的,
  猶如與人親吻。

  27你要在外面預備材料,
  在田間為自己準備齊全,
  然後才建造你的房屋。

  28不可無故作證反對鄰舍,
  也不可用嘴唇欺騙人。
  29不可說:「人怎樣待我,我也怎樣待他,
  我必照他所做的報復他。」

  30我經過懶惰人的田地,
  走過無知人的葡萄園,
  31看哪,它長滿了荊棘,
  蕁麻蓋地面,
  石牆也坍塌了。
  32我看見就留心思想,
  我看着就領受訓誨。
  33再睡片時,打盹片時,
  抱着雙臂躺臥片時,
  34你的貧窮就如盜賊來到,
  你的貧乏彷彿拿盾牌的人來臨。