19

Yeluxalee yuav dim ntawm Xenakhawli

(Yxy. 37:1-20)

1Thaus vaajntxwv Hexekhiya nov tej lug ntawd, nwg txawm dua rhe nwg lub tsho hab muab khaub seev tsaaj lug naav hab moog rua huv Yawmsaub lub tuam tsev. 2Mas nwg khaiv Eliyakhi kws yog tug saib vaajntxwv lub tsev hab Sena kws yog tug tub sau ntawv hab cov pov thawj laug naav khaub seev tsaaj moog cuag Amoj tug tub Yaxaya kws ua xwbfwb cev Vaajtswv lug.
3Puab txawm has rua nwg tas, “Hexekhiya has le nuav tas, ‘Nub nua yog nub kws ntxhuv sab hab raug luas thuaj poob ntsej muag. Tej mivnyuas tub txug caij yug lawm kuas tsw muaj zug ntsub. 4Tej zag Yawmsaub kws yog koj tug Vaajtswv tub nov tej lug huvsw kws Axilia tug vaajntxwv kuas Lasakhe tuaj has saib tsw taug Vaajtswv kws muaj txujsa nyob, hab Yawmsaub yuav rhuav tshem tej lug kws Yawmsaub kws yog koj tug Vaajtswv tau nov. Yog le ntawd thov koj thov Yawmsaub paab cov tuabneeg kws tseed tshuav nyob nuav.’ ” 5Thaus vaajntxwv Hexekhiya cov tim xyoob tuaj cuag Yaxaya, 6Yaxaya has rua puab tas, “Ca le has rua mej tug vaajntxwv tas, ‘Yawmsaub has le nuav tas, Tsw xob ntshai tej lug kws mej tau nov hov, yog tej lug kws Axilia tug vaajntxwv tej num tswv thuaj kuv. 7Saib maj, kuv yuav tshoov nwg lub sab ua kuas nwg nov lug fuab lug cua mas nwg yuav rov qaab moog rua nwg lub tebchaws. Hab kuv yuav ua kuas nwg tuag nav ntaaj rua huv nwg lub tebchaws.’ ”
8Lasakhe txhad rov qaab moog mas ntswb Axilia tug vaajntxwv ua rog rua lub moos Lina, tsua qhov nwg nov tas vaajntxwv tub tawm huv Lakhi moog lawm. 9Thaus Axilia tug vaajntxwv nov xuv has tas Khuj tug vaajntxwv Thihakha tub sawv kev tuaj ntaus nwg lawm, nwg txawm khaiv tuabneeg xaa xuv rov moog has rua Hexekhiya has tas, 10“Mej yuav tsum has le nuav rua Yuta tug vaajntxwv Hexekhiya has tas, ‘Tsw xob ca koj tug Vaajtswv kws koj vaam khom ntawd daag has tas Yeluxalee yuav tsw raug muab rua huv Axilia tug vaajntxwv txhais teg. 11Saib maj, mej tub nov lawm tas Axilia tej vaajntxwv tub ua le caag rua ib tsoom tebchaws huvsw lawm, tub ua rua tej tebchaws puam tsuaj taag huvsw. Koj nev, koj yuav tau kev dim lov? 12Ib tsoom tebchaws tej daab paab tau puab dim lov? Tub yog tej tebchaws kws kuv tej laug muab ua puam tsuaj taag, yog lub moos Kauxaa, lub moos Halaa, lub moos Lexe hab cov tuabneeg Etee kws nyob huv lub moos Thee‑axa. 13Tug vaajntxwv huv lub moos Hama hab tug vaajntxwv huv Apa hab tug vaajntxwv huv Xefava‑i, hab tug vaajntxwv huv Hena hab tug vaajntxwv huv Iva dua twg lawm?’ ”
14Hexekhiya txais tsaab ntawv ntawm tug xaa xuv txhais teg hab nyeem. Mas Hexekhiya txhad moog rua huv Yawmsaub lub tuam tsev, hab muab tsaab ntawv nthuav rua ntawm Yawmsaub lub xubndag. 15Hab Hexekhiya thov ntawm Yawmsaub xubndag has tas, “Au Yawmsaub kws yog Yixayee tug Vaajtswv, kws nyob lub zwm txwv sau cov Khelunpee, koj tuab leeg xwb txhad yog ib tsoom tebchaws huv qaab ntuj tug Vaajtswv, koj tau tswm lub ntuj hab lub nplajteb. 16Au Yawmsaub, thov tig qhov ntsej noog. Au Yawmsaub, thov tsaa qhov muag saib, hab thov koj noog Xenakhawli tej lug huvsw kws nwg xaa tuaj thuaj luag Vaajtswv kws muaj txujsa nyob. 17Au Yawmsaub, yeej muaj tseeb le ntawd tag, Axilia tej vaajntxwv tau ua rua txhua haiv tuabneeg hab puab lub tebchaws puam tsuaj taag, 18hab muab puab tej txoov daab nrum rua huv suavtawg, vem tej hov yeej tsw yog timtswv, tsuas yog tej kws tuabneeg txhais teg ua xwb, yog ntoo hab pob zeb. Vem le hov tej hov txhad raug muab ua puam tsuaj taag. 19Au Yawmsaub kws yog peb tug Vaajtswv, nwgnuav kuv thov koj cawm peb dim huv nwg txhais teg, sub ib tsoom tebchaws huv nplajteb txhad paub tas koj yog Yawmsaub koj tuab leeg yog Vaajtswv.”

Yaxaya xaa xuv rua Hexekhiya

(Yxy. 37:21-38)

20Mas Amoj tug tub Yaxaya has moog rua Hexekhiya has tas, “Yawmsaub kws yog Yixayee tug Vaajtswv has le nuav tas, Kuv tub nov koj tej lug thov has txug Xenakhawli kws yog Axilia tug vaajntxwv lawm. 21Ntawm nuav moog yog tej lug kws Yawmsaub has txug Xenakhawli.
  “ ‘Xi‑oo tug ntxhais dawb huv
   saib tsw taug koj luag koj,
  Yeluxalee tug ntxhais
   cu hau quas nyo luag lawv koj qaab.

  22“ ‘Koj thuaj hab has phem rua leejtwg?
   Koj tsaa koj lub suab tawm tsaam leejtwg
  hab koj khaav theeb zwg ncauj ntxw muag
   rua leejtwg?
  Yog ua rua cov Yixayee tug Vaajtswv
   kws dawb huv ntaag.
  23Koj muab lug rua koj cov tuabneeg xaa xuv
   thuaj luag tug Tswv,
  hab koj tau khaav tas,
   “Kuv muaj tsheb ua rog ntau heev,
  kuv nce moog sau tej roob sab,
   moog txug tej qhov kws deb kawg huv Lenpanoo.
  Kuv tub muab nwg tej ntoo cab
   kws sab kawg ntuv qaug
  hab ntuv nwg tej ntoo cab nplooj suab
   kws zoo nkauj kawg.
  Kuv nkaag moog rua huv
   qhov kws deb kawg nkaus
  hab moog txug lub haav zoov
   kws tsaus kawg nkaus.
  24Kuv khawb qhov dej
   hab haus lwm tebchaws le dej,
  kuv txhais xwb taw tsuj Iyi tej haav
   dej qhuav taag huvsw.”

  25“ ‘Koj tsw tau nov lov?
   Kuv tub npaaj ca le ntawd ntev lug lawm.
  Tej num kws kuv ua nwgnuav
   kuv tub hom ca thau u lug lawm, has tas
  koj yuav ua rua tej moos
   kws muaj ntsaa loog ruaj khov
   pob taag ua tej nam pawg.
  26Tej tuabneeg huv tej moos ntawd
   qaug zug ntshaus ntsho poob sab taag
   hab txaaj muag heev,
  puab zoo le tej zaub huv teb
   hab zoo le tej nroj mog mog,
  zoo le tej nroj kws tuaj sau ruv tsev
   kws ca le qhuav taag tsw hlub.

  27“ ‘Kuv yeej paub qhov kws koj nyob tsawg
   hab qhov kws koj tawm moog hab nkaag lug,
   hab qhov kws koj npau tawg rua kuv.
  28Vem koj tau npau tawg rua kuv
   hab kuv tub nov qhov kws koj khaav theeb,
  mas kuv yuav muab kuv tug nqai lauj
   chob koj lub qhov ntswg
  hab muab kuv txuj xauv
   saam koj lub qhov ncauj,
  mas kuv yuav caab koj tig hlo
   rov qaab taug txujkev kws koj tuaj moog.’

29“Nuav yog tej txujci kws qha rua koj paub. Xyoo nuav koj yuav noj tej qoob loos kws nwg tuaj nwg. Xyoo ob koj yuav noj tej kws tuaj ntawm lub qub chaw. Mas xyoo peb ca le tseb hab hlais hab ua vaaj txwv maab hab noj tej txwv ntawd. 30Yuta caaj ceg cov kws dim hab tseed tshuav nyob yuav nrhau caag rua huv hab txw txwv rua sau. 31Vem tas muaj ib co kws tseed tshuav nyob yuav tawm huv Yeluxalee moog, hab muaj ib co kws dim yuav tawm huv lub roob Xi‑oo moog. Yawmsaub kws muaj fwjchim luj kawg nkaus yuav kub sab quas lug ua tej nuav.
32“Vem le nuav Yawmsaub txhad has txug Axilia tug vaajntxwv le nuav tas, Nwg yuav tsw nkaag lug rua huv lub nroog nuav hab tsw tua xub neev tuaj rua huv, hab tsw tuav daim hlau thaiv tuaj ze lub nroog hab tsw tsub aav ua chaw nce ntsaa loog. 33Nwg tuaj txujkev twg nwg yuav rov txujkev ntawd moog, nwg yuav tsw nkaag rua huv lub nroog nuav. Yawmsaub has le nuav ntaag. 34Kuv yuav tsom kwm lub nroog nuav ca kuas dim, vem saib rua kuv hab saib rua kuv tug tub qhe Tavi.”
35Mo ntawd Yawmsaub le tubkhai ntuj tawm moog tua Axilia cov tub rog huv puab lub yeej tuag 185,000 leej. Mas thaus sawv ntxuv puab sawv saib na cav cov ntawd tub tuag taag lawm. 36Tes Axilia tug vaajntxwv Xenakhawli txawm ca le sawv tseeg rov qaab moog tsev, moog nyob huv Ninave. 37Thaus nwg saamswm pe hawm huv lub tsev teev daab Nilau kws yog nwg tug daab, nwg ob tug tub Alamelej hab Salexaw txawm xuas ntaaj tua nwg tuag. Tes ob tug tswv moog rua Alalab tebchaws lawm. Mas nwg tug tub Exahantoo sawv kaav nyob nwg chaw.

19

希西家王派人問以賽亞

(賽37.1-7)

1希西家王聽見了,就撕裂衣服,披上麻布,進了耶和華的殿。 2他差遣以利亞敬宮廷總管和舍伯那書記,並祭司中年長的,都披上麻布,到亞摩斯的兒子以賽亞先知那裏去。 3他們對他說:「希西家如此說:『今日是急難、懲罰、凌辱的日子,就如嬰孩快要出生,卻沒有力氣生產。 4或許耶和華-你的上帝聽見亞述將軍一切的話,就是他主人亞述王差他來辱罵永生上帝的話,耶和華-你的上帝就斥責所聽見的這些話。求你為倖存的餘民揚聲禱告。』」 5希西家王的臣僕來到以賽亞那裏的時候, 6以賽亞對他們說:「要對你們的主人這樣說,耶和華如此說:『你聽見亞述王的僕人褻瀆我的話,不要懼怕。 7看哪,我必驚動他的心,他要聽見風聲就歸回本地,在那裏我必使他倒在刀下。』」

亞述王再度威脅

(賽37.8-20)

8亞述將軍聽見亞述王已拔營離開拉吉,就啟程返回,正遇見亞述王去攻打立拿 9亞述王聽見有人談論古實特哈加說:「看哪,他出來要與你爭戰。」於是亞述王又差使者去見希西家,說: 10「你們要對猶大希西家如此說:『不要聽你所倚靠的上帝欺哄你說:耶路撒冷必不交在亞述王的手中。 11看哪,你總聽說亞述諸王向列國所行的是盡行滅絕,難道你能倖免嗎? 12我祖先所毀滅的,就是歌散哈蘭利色提‧拉撒伊甸人;這些國的神明何曾拯救他們呢? 13哈馬的王,亞珥拔的王,西法瓦音城的王,希拿以瓦的王,都在哪裏呢?』」
14希西家從使者手裏接過書信,讀完了,就上耶和華的殿,在耶和華面前展開書信。 15希西家向耶和華禱告說:「坐在基路伯之上耶和華-以色列的上帝啊,你,惟有你是地上萬國的上帝,你創造了天和地。 16耶和華啊,求你側耳而聽;耶和華啊,求你睜眼而看,聽西拿基立差遣使者辱罵永生上帝的話。 17耶和華啊,亞述諸王果然使列國和列國之地變為荒蕪, 18將列國的神像扔在火裏,因為它們不是上帝,是人手所造的,是木頭、石頭,所以被滅絕了。 19耶和華-我們的上帝啊,現在求你救我們脫離亞述王的手,使地上萬國都知道惟獨你-耶和華是上帝!」

以賽亞給王的信息

(賽37.21-38)

20亞摩斯的兒子以賽亞差人去見希西家,說:「耶和華-以色列的上帝如此說:你因亞述西拿基立的事向我祈求,我已聽見了。 21耶和華論他這樣說:
  『少女錫安藐視你,嘲笑你;
  耶路撒冷向你搖頭。

  22『你辱罵誰,褻瀆誰,
  揚起聲來,高舉眼目攻擊誰呢?
  你攻擊的是以色列的聖者。
  23你藉你的使者辱罵主說:
  我率領許多戰車登上高山,
  到黎巴嫩的頂端;
  我要砍伐其中高大的香柏樹
  和上好的松樹;
  我必進到極遙遠的住所,
  進入最茂盛的森林裏。
  24我已經在外邦挖井喝水;
  我必用腳掌踏乾埃及一切的河流。

  25『你豈沒有聽見
  我早先所定、古時所立、現今實現的事嗎?
  就是讓你去毀壞堅固的城鎮,使它們變為廢墟;
  26城裏的居民力量微小,
  他們驚惶羞愧;
  像野草,像青菜,
  如房頂上的草,
  又如未長成而枯乾的禾稼。

  27『你坐下,你出去,你進來,
  你向我發烈怒,我都知道。
  28因你向我發烈怒,
  你的狂傲上達我耳中,
  我要用鈎子鈎住你的鼻子,
  將嚼環放在你口裏,
  使你從原路轉回去。』

29「這是給你的預兆:你們今年要吃野生的,明年也要吃自長的;後年,你們就要耕種收割,栽葡萄園,吃其中的果子。 30猶大家所逃脫剩餘的,仍要往下扎根,向上結果。 31必有剩餘的民從耶路撒冷而出,有逃脫的人從錫安山而來。萬軍之耶和華的熱心必成就這事。
32「所以耶和華論亞述王如此說:他必不得來到這城,也不在這裏射箭,不得拿盾牌到城前,也不建土堆攻城。 33他從哪條路來,必從那條路回去,必不得來到這城。這是耶和華說的。 34因我為自己的緣故,又為我僕人大衛的緣故,必保護拯救這城。」

35當夜,耶和華的使者出去,在亞述營中殺了十八萬五千人。清早有人起來,看哪,都是死屍。 36亞述西拿基立就拔營回去,住在尼尼微 37一日,他在他的神明尼斯洛廟裏叩拜,他兒子亞得米勒沙利色用刀殺了他,然後逃到亞拉臘地;他兒子以撒‧哈頓接續他作王。