19

Yeluxalee yuav dim ntawm Xenakhawli

(Yxy. 37:1-20)

1Thaus vaajntxwv Hexekhiya nov tej lug ntawd, nwg txawm dua rhe nwg lub tsho hab muab khaub seev tsaaj lug naav hab moog rua huv Yawmsaub lub tuam tsev. 2Mas nwg khaiv Eliyakhi kws yog tug saib vaajntxwv lub tsev hab Sena kws yog tug tub sau ntawv hab cov pov thawj laug naav khaub seev tsaaj moog cuag Amoj tug tub Yaxaya kws ua xwbfwb cev Vaajtswv lug.
3Puab txawm has rua nwg tas, “Hexekhiya has le nuav tas, ‘Nub nua yog nub kws ntxhuv sab hab raug luas thuaj poob ntsej muag. Tej mivnyuas tub txug caij yug lawm kuas tsw muaj zug ntsub. 4Tej zag Yawmsaub kws yog koj tug Vaajtswv tub nov tej lug huvsw kws Axilia tug vaajntxwv kuas Lasakhe tuaj has saib tsw taug Vaajtswv kws muaj txujsa nyob, hab Yawmsaub yuav rhuav tshem tej lug kws Yawmsaub kws yog koj tug Vaajtswv tau nov. Yog le ntawd thov koj thov Yawmsaub paab cov tuabneeg kws tseed tshuav nyob nuav.’ ” 5Thaus vaajntxwv Hexekhiya cov tim xyoob tuaj cuag Yaxaya, 6Yaxaya has rua puab tas, “Ca le has rua mej tug vaajntxwv tas, ‘Yawmsaub has le nuav tas, Tsw xob ntshai tej lug kws mej tau nov hov, yog tej lug kws Axilia tug vaajntxwv tej num tswv thuaj kuv. 7Saib maj, kuv yuav tshoov nwg lub sab ua kuas nwg nov lug fuab lug cua mas nwg yuav rov qaab moog rua nwg lub tebchaws. Hab kuv yuav ua kuas nwg tuag nav ntaaj rua huv nwg lub tebchaws.’ ”
8Lasakhe txhad rov qaab moog mas ntswb Axilia tug vaajntxwv ua rog rua lub moos Lina, tsua qhov nwg nov tas vaajntxwv tub tawm huv Lakhi moog lawm. 9Thaus Axilia tug vaajntxwv nov xuv has tas Khuj tug vaajntxwv Thihakha tub sawv kev tuaj ntaus nwg lawm, nwg txawm khaiv tuabneeg xaa xuv rov moog has rua Hexekhiya has tas, 10“Mej yuav tsum has le nuav rua Yuta tug vaajntxwv Hexekhiya has tas, ‘Tsw xob ca koj tug Vaajtswv kws koj vaam khom ntawd daag has tas Yeluxalee yuav tsw raug muab rua huv Axilia tug vaajntxwv txhais teg. 11Saib maj, mej tub nov lawm tas Axilia tej vaajntxwv tub ua le caag rua ib tsoom tebchaws huvsw lawm, tub ua rua tej tebchaws puam tsuaj taag huvsw. Koj nev, koj yuav tau kev dim lov? 12Ib tsoom tebchaws tej daab paab tau puab dim lov? Tub yog tej tebchaws kws kuv tej laug muab ua puam tsuaj taag, yog lub moos Kauxaa, lub moos Halaa, lub moos Lexe hab cov tuabneeg Etee kws nyob huv lub moos Thee‑axa. 13Tug vaajntxwv huv lub moos Hama hab tug vaajntxwv huv Apa hab tug vaajntxwv huv Xefava‑i, hab tug vaajntxwv huv Hena hab tug vaajntxwv huv Iva dua twg lawm?’ ”
14Hexekhiya txais tsaab ntawv ntawm tug xaa xuv txhais teg hab nyeem. Mas Hexekhiya txhad moog rua huv Yawmsaub lub tuam tsev, hab muab tsaab ntawv nthuav rua ntawm Yawmsaub lub xubndag. 15Hab Hexekhiya thov ntawm Yawmsaub xubndag has tas, “Au Yawmsaub kws yog Yixayee tug Vaajtswv, kws nyob lub zwm txwv sau cov Khelunpee, koj tuab leeg xwb txhad yog ib tsoom tebchaws huv qaab ntuj tug Vaajtswv, koj tau tswm lub ntuj hab lub nplajteb. 16Au Yawmsaub, thov tig qhov ntsej noog. Au Yawmsaub, thov tsaa qhov muag saib, hab thov koj noog Xenakhawli tej lug huvsw kws nwg xaa tuaj thuaj luag Vaajtswv kws muaj txujsa nyob. 17Au Yawmsaub, yeej muaj tseeb le ntawd tag, Axilia tej vaajntxwv tau ua rua txhua haiv tuabneeg hab puab lub tebchaws puam tsuaj taag, 18hab muab puab tej txoov daab nrum rua huv suavtawg, vem tej hov yeej tsw yog timtswv, tsuas yog tej kws tuabneeg txhais teg ua xwb, yog ntoo hab pob zeb. Vem le hov tej hov txhad raug muab ua puam tsuaj taag. 19Au Yawmsaub kws yog peb tug Vaajtswv, nwgnuav kuv thov koj cawm peb dim huv nwg txhais teg, sub ib tsoom tebchaws huv nplajteb txhad paub tas koj yog Yawmsaub koj tuab leeg yog Vaajtswv.”

Yaxaya xaa xuv rua Hexekhiya

(Yxy. 37:21-38)

20Mas Amoj tug tub Yaxaya has moog rua Hexekhiya has tas, “Yawmsaub kws yog Yixayee tug Vaajtswv has le nuav tas, Kuv tub nov koj tej lug thov has txug Xenakhawli kws yog Axilia tug vaajntxwv lawm. 21Ntawm nuav moog yog tej lug kws Yawmsaub has txug Xenakhawli.
  “ ‘Xi‑oo tug ntxhais dawb huv
   saib tsw taug koj luag koj,
  Yeluxalee tug ntxhais
   cu hau quas nyo luag lawv koj qaab.

  22“ ‘Koj thuaj hab has phem rua leejtwg?
   Koj tsaa koj lub suab tawm tsaam leejtwg
  hab koj khaav theeb zwg ncauj ntxw muag
   rua leejtwg?
  Yog ua rua cov Yixayee tug Vaajtswv
   kws dawb huv ntaag.
  23Koj muab lug rua koj cov tuabneeg xaa xuv
   thuaj luag tug Tswv,
  hab koj tau khaav tas,
   “Kuv muaj tsheb ua rog ntau heev,
  kuv nce moog sau tej roob sab,
   moog txug tej qhov kws deb kawg huv Lenpanoo.
  Kuv tub muab nwg tej ntoo cab
   kws sab kawg ntuv qaug
  hab ntuv nwg tej ntoo cab nplooj suab
   kws zoo nkauj kawg.
  Kuv nkaag moog rua huv
   qhov kws deb kawg nkaus
  hab moog txug lub haav zoov
   kws tsaus kawg nkaus.
  24Kuv khawb qhov dej
   hab haus lwm tebchaws le dej,
  kuv txhais xwb taw tsuj Iyi tej haav
   dej qhuav taag huvsw.”

  25“ ‘Koj tsw tau nov lov?
   Kuv tub npaaj ca le ntawd ntev lug lawm.
  Tej num kws kuv ua nwgnuav
   kuv tub hom ca thau u lug lawm, has tas
  koj yuav ua rua tej moos
   kws muaj ntsaa loog ruaj khov
   pob taag ua tej nam pawg.
  26Tej tuabneeg huv tej moos ntawd
   qaug zug ntshaus ntsho poob sab taag
   hab txaaj muag heev,
  puab zoo le tej zaub huv teb
   hab zoo le tej nroj mog mog,
  zoo le tej nroj kws tuaj sau ruv tsev
   kws ca le qhuav taag tsw hlub.

  27“ ‘Kuv yeej paub qhov kws koj nyob tsawg
   hab qhov kws koj tawm moog hab nkaag lug,
   hab qhov kws koj npau tawg rua kuv.
  28Vem koj tau npau tawg rua kuv
   hab kuv tub nov qhov kws koj khaav theeb,
  mas kuv yuav muab kuv tug nqai lauj
   chob koj lub qhov ntswg
  hab muab kuv txuj xauv
   saam koj lub qhov ncauj,
  mas kuv yuav caab koj tig hlo
   rov qaab taug txujkev kws koj tuaj moog.’

29“Nuav yog tej txujci kws qha rua koj paub. Xyoo nuav koj yuav noj tej qoob loos kws nwg tuaj nwg. Xyoo ob koj yuav noj tej kws tuaj ntawm lub qub chaw. Mas xyoo peb ca le tseb hab hlais hab ua vaaj txwv maab hab noj tej txwv ntawd. 30Yuta caaj ceg cov kws dim hab tseed tshuav nyob yuav nrhau caag rua huv hab txw txwv rua sau. 31Vem tas muaj ib co kws tseed tshuav nyob yuav tawm huv Yeluxalee moog, hab muaj ib co kws dim yuav tawm huv lub roob Xi‑oo moog. Yawmsaub kws muaj fwjchim luj kawg nkaus yuav kub sab quas lug ua tej nuav.
32“Vem le nuav Yawmsaub txhad has txug Axilia tug vaajntxwv le nuav tas, Nwg yuav tsw nkaag lug rua huv lub nroog nuav hab tsw tua xub neev tuaj rua huv, hab tsw tuav daim hlau thaiv tuaj ze lub nroog hab tsw tsub aav ua chaw nce ntsaa loog. 33Nwg tuaj txujkev twg nwg yuav rov txujkev ntawd moog, nwg yuav tsw nkaag rua huv lub nroog nuav. Yawmsaub has le nuav ntaag. 34Kuv yuav tsom kwm lub nroog nuav ca kuas dim, vem saib rua kuv hab saib rua kuv tug tub qhe Tavi.”
35Mo ntawd Yawmsaub le tubkhai ntuj tawm moog tua Axilia cov tub rog huv puab lub yeej tuag 185,000 leej. Mas thaus sawv ntxuv puab sawv saib na cav cov ntawd tub tuag taag lawm. 36Tes Axilia tug vaajntxwv Xenakhawli txawm ca le sawv tseeg rov qaab moog tsev, moog nyob huv Ninave. 37Thaus nwg saamswm pe hawm huv lub tsev teev daab Nilau kws yog nwg tug daab, nwg ob tug tub Alamelej hab Salexaw txawm xuas ntaaj tua nwg tuag. Tes ob tug tswv moog rua Alalab tebchaws lawm. Mas nwg tug tub Exahantoo sawv kaav nyob nwg chaw.

19

希西家王派人问以赛亚

(赛37.1-7)

1希西家王听见了,就撕裂衣服,披上麻布,进了耶和华的殿。 2他差遣以利亚敬宫廷总管和舍伯那书记,并祭司中年长的,都披上麻布,到亚摩斯的儿子以赛亚先知那里去。 3他们对他说:“希西家如此说:‘今日是急难、惩罚、凌辱的日子,就如婴孩快要出生,却没有力气生产。 4或许耶和华-你的上帝听见亚述将军一切的话,就是他主人亚述王差他来辱骂永生上帝的话,耶和华-你的上帝就斥责所听见的这些话。求你为幸存的余民扬声祷告。’” 5希西家王的臣仆来到以赛亚那里的时候, 6以赛亚对他们说:“要对你们的主人这样说,耶和华如此说:‘你听见亚述王的仆人亵渎我的话,不要惧怕。 7看哪,我必惊动他的心,他要听见风声就归回本地,在那里我必使他倒在刀下。’”

亚述王再度威胁

(赛37.8-20)

8亚述将军听见亚述王已拔营离开拉吉,就启程返回,正遇见亚述王去攻打立拿 9亚述王听见有人谈论古实特哈加说:“看哪,他出来要与你争战。”于是亚述王又差使者去见希西家,说: 10“你们要对犹大希西家如此说:‘不要听你所倚靠的上帝欺哄你说:耶路撒冷必不交在亚述王的手中。 11看哪,你总听说亚述诸王向列国所行的是尽行灭绝,难道你能幸免吗? 12我祖先所毁灭的,就是歌散哈兰利色提.拉撒伊甸人;这些国的神明何曾拯救他们呢? 13哈马的王,亚珥拔的王,西法瓦音城的王,希拿以瓦的王,都在哪里呢?’”
14希西家从使者手里接过书信,读完了,就上耶和华的殿,在耶和华面前展开书信。 15希西家向耶和华祷告说:“坐在基路伯之上耶和华-以色列的上帝啊,你,惟有你是地上万国的上帝,你创造了天和地。 16耶和华啊,求你侧耳而听;耶和华啊,求你睁眼而看,听西拿基立差遣使者辱骂永生上帝的话。 17耶和华啊,亚述诸王果然使列国和列国之地变为荒芜, 18将列国的神像扔在火里,因为它们不是上帝,是人手所造的,是木头、石头,所以被灭绝了。 19耶和华-我们的上帝啊,现在求你救我们脱离亚述王的手,使地上万国都知道惟独你-耶和华是上帝!”

以赛亚给王的信息

(赛37.21-38)

20亚摩斯的儿子以赛亚差人去见希西家,说:“耶和华-以色列的上帝如此说:你因亚述西拿基立的事向我祈求,我已听见了。 21耶和华论他这样说:
  ‘少女锡安藐视你,嘲笑你;
  耶路撒冷向你摇头。

  22‘你辱骂谁,亵渎谁,
  扬起声来,高举眼目攻击谁呢?
  你攻击的是以色列的圣者。
  23你藉你的使者辱骂主说:
  我率领许多战车登上高山,
  到黎巴嫩的顶端;
  我要砍伐其中高大的香柏树
  和上好的松树;
  我必进到极遥远的住所,
  进入最茂盛的森林里。
  24我已经在外邦挖井喝水;
  我必用脚掌踏干埃及一切的河流。

  25‘你岂没有听见
  我早先所定、古时所立、现今实现的事吗?
  就是让你去毁坏坚固的城镇,使它们变为废墟;
  26城里的居民力量微小,
  他们惊惶羞愧;
  像野草,像青菜,
  如房顶上的草,
  又如未长成而枯干的禾稼。

  27‘你坐下,你出去,你进来,
  你向我发烈怒,我都知道。
  28因你向我发烈怒,
  你的狂傲上达我耳中,
  我要用钩子钩住你的鼻子,
  将嚼环放在你口里,
  使你从原路转回去。’

29“这是给你的预兆:你们今年要吃野生的,明年也要吃自长的;后年,你们就要耕种收割,栽葡萄园,吃其中的果子。 30犹大家所逃脱剩余的,仍要往下扎根,向上结果。 31必有剩余的民从耶路撒冷而出,有逃脱的人从锡安山而来。万军之耶和华的热心必成就这事。
32“所以耶和华论亚述王如此说:他必不得来到这城,也不在这里射箭,不得拿盾牌到城前,也不建土堆攻城。 33他从哪条路来,必从那条路回去,必不得来到这城。这是耶和华说的。 34因我为自己的缘故,又为我仆人大卫的缘故,必保护拯救这城。”

35当夜,耶和华的使者出去,在亚述营中杀了十八万五千人。清早有人起来,看哪,都是死尸。 36亚述西拿基立就拔营回去,住在尼尼微 37一日,他在他的神明尼斯洛庙里叩拜,他儿子亚得米勒沙利色用刀杀了他,然后逃到亚拉腊地;他儿子以撒.哈顿接续他作王。