12

Cov kws tu lub vaaj txwv maab

(Mth. 21:33-46; Lk. 20:9-19)

1Yexu txawm ua pev lug has rua puab has tas, “Muaj ib tug yawm cog tau ib vaaj txwv maab hab xov laj kaab hab khawb qhov tsuam kua txwv maab hab ua ib lub tsev zuv, hab muab tso rua ib cov tu faib txwv tes txawm moog lwm tebchaws lawm. 2Thaus txug lub caij de txwv, nwg khaiv ib tug tub qhe moog cuag cov kws tu lub vaaj hov es yuav sau tej txwv maab ib txha lug rua nwg. 3Cov kws tu lub vaaj txawm nteg tug tub qhe hov lug ntaus hab muab nwg lawv rov moog teg dawb teg do. 4Mas tug tswv vaaj rov tso dua ib tug tub qhe moog, los puab kuj muab tug hov ntaus taubhau to taag hab ua saib tsw taug nwg. 5Nwg kuj tso dua ib tug moog, puab kuj muab tug hov tua pov tseg. Hab ua ib yaam le ntawd rua ntau leej, muab ib txha ntaus muab ib txha tua. 6Nwg tseed tshuav dua ib tug, yog nwg tug tub kws nwg hlub. Nwg txhad tso tug tub hov ua zag kawg has tas, ‘Nyab puab yuav fwm kuv tug tub.’ 7Tassws cov kws tu lub vaaj hov sws has tas, ‘Tug nuav yog tug kws saws nwg qub txeeg qub teg. Peb ca le muab nwg tua mas tej qub txeeg qub teg yuav poob rua peb.’ 8Puab txawm muab nwg nteg tua hab muab nrum rua nrau ntug vaaj. 9Tug tswv vaaj yuav ua le caag? Nwg yeej yuav muab cov kws tu lub vaaj hov ua kuas puam tsuaj hab muab lub vaaj txwv maab rua lwm cov tu.
10“Mej tsw tau nyeem Vaajtswv phoo ntawv lov? Qhov kws has tas,
  “ ‘Lub pob zeb kws cov Kws ua tsev
   muab xyeeb tseg lawm
  tub muab lug teeb ua lub thawj
   rua ntawm kaum tsev lawm.
  11Tej nuav yog tug Tswv ua,
   yog yaam phemfwj kws peb qhov muag pum.’ ”
12Puab nrhav kev nteg Yexu, tsua qhov puab paub tas Yexu has zaaj paaj lug nuav raug puab, tassws puab ntshai cov pejxeem. Puab txawm ncaim nwg moog lawm.

Them se rua Xixa

(Mth. 22:15-22; Lk. 20:20-26)

13Puab txhad khaiv cov Falixai qee leej hab Helauj cov qee leej moog cuag Yexu xaav nyaag Yexu tej lug. 14Puab txawm tuaj has rua nwg tas, “Xwbfwb, peb paub tas koj yog ib tug ncaaj nceeg hab tsw ua lawv le leejtwg lub sab nyam, tsua qhov koj tsw saib leejtwg ntsej muag, koj tsuas qha Vaajtswv txuj kev lawv le muaj tseeb xwb. Mas tswm nyog them se rua Xixa los tsw them? 15Peb yuav tsum them los tsw them?” Yexu tub paub puab lub ncauj zoo tassws lub sab phem, nwg txhad has rua puab tas, “Mej tuaj swm kuv ua daabtsw? Ca le muab ib lub nyaj ntenalia lug rua kuv saib.” 16Puab txhad muab ib lub rua nwg. Yexu has rua puab tas, “Lub ntsej muag hab lub npe kws txaug nuav yog leejtwg?” Puab teb tas, “Yog Xixa le.” 17Yexu txawm has rua puab tas, “Yaam kws yog Xixa le ca le muab rua Xixa, yaam kws yog Vaajtswv le ca le muab rua Vaajtswv.” Puab txhad xaav tsw thoob le.

Qhov kws caj sawv rov lug

(Mth. 22:23-33; Lk. 20:27-40)

18Cov Xantukai kws qha has tas tsw muaj qhov kws sawv huv qhov tuag lug txawm tuaj cuag Yexu. Puab txhad thom Yexu has tas, 19“Xwbfwb, Mauxe tub sau ca rua peb tas, ‘Yog leejtwg tuag lawm tseg tug quaspuj nyob tsw tau muaj mivnyuas, ib tug kwvtij yuav tsum yuav tug quaspuj hov txhad rhawv tau tug kws tuag le keeb kwm ca.’ 20Muaj xyaa tug kwvtij. Tug hlub yuav quaspuj lawm le tuag tsw tau muaj mivnyuas. 21Mas tug ob kuj yuav tug puj hov ua quaspuj, tsw tau muaj mivnyuas kuj tuag lawm hab. Tug peb kuj zoo ib yaam nkaus. 22Xyaa tug hov puavleej tsw tau muaj mivnyuas le. Thaus kawg tug quaspuj hov kuj tuag lawm hab. 23Nub kws caj sawv rov lug, tug puj hov yuav ua leejtwg le quaspuj, tsua qhov nwg tub ua xyaa leej hov le quaspuj lawm?” 24Yexu has rua puab tas, “Qhov kws mej tsw paub Vaajtswv txujlug hab tsw paub Vaajtswv tug fwjchim ua rua mej yuam kev lawm los tsw yog? 25Thaus tuabneeg caj sawv huv qhov tuag rov lug hov, tsw muaj kev sws yuav ua quaspuj quasyawg lawm, yuav zoo ib yaam le cov tubkhai ntuj xwb. 26Has txug qhov kws tuabneeg tuag caj sawv rov lug, mej tsw tau nyeem huv Mauxe phoo kevcai zaaj kws has txug tsob ntoo kub nyab lov? Qhov kws Vaajtswv has rua Mauxe tas, ‘Kuv yog Aplahaa tug Vaajtswv, yog Yiha tug Vaajtswv hab yog Yakhauj tug Vaajtswv.’ 27Vaajtswv tsw yog tug tuabneeg tuag tug Vaajtswv, nwg yog cov tuabneeg caj tug Vaajtswv. Mej yuam kev luj heev lawm.”

Nqai kevcai kws tseem ceeb dua ndais

(Mth. 22:34-40; Lk. 10:25-28)

28Muaj ib tug xwbfwb kws qha Vaajtswv kevcai txaav lug ze. Thaus nwg nov puab sws caam hab pum tas Yexu teb tau puab zoo heev, nwg txawm nug Yexu tas, “Txuj kevcai nqai twg tseem ceeb dua ndais?” 29Yexu teb has tas, “Thawj nqai kevcai yog le nuav, ‘Cov Yixayee 'e, ca le tig ntsej noog. Tug Tswv kws yog peb tug Vaajtswv yog tuab tug Tswv xwb. 30Koj yuav tsum hlub tug Tswv kws yog koj tug Vaajtswv kawg sab kawg ntsws, kawg plaab plaw tswvyim hab kawg daag kawg zug.’ 31Nqai kws ob has tas, ‘Koj yuav tsum hlub kwvtij zej zog ib yaam le koj hlub koj tug kheej.’ Tsw muaj lwm txuj kevcai kws tseem ceeb dua ob nqais nuav lawm.” 32Tug xwbfwb hov txawm has rua nwg tas, “Xwbfwb, koj teb zoo heev. Koj has tseeb tas muaj tuab tug Tswv xwb, dhau nwg lawm tsw muaj dua lwm tug le, 33hab qhov kws hlub tug Tswv kawg sab kawg ntsws, kawg plaab plaw tswvyim hab kawg daag kawg zug, hab hlub kwvtij zej zog ib yaam le yug hlub yug tug kheej, kuj tseem ceeb heev dua le tej kws muab hlawv huvsw xyeem hab tej kws muab xyeem huvsw.” 34Thaus Yexu pum tas tug hov muaj tswvyim teb, Yexu txawm has rua nwg tas, “Koj nyob tsw deb ntawm Vaajtswv lub tebchaws lawm.” Dhau ntawd tsw muaj leejtwg muaj cuabkaav nug Yexu dua le lawm.

Tug Kheto yog leejtwg le tub

(Mth. 22:41-46; Lk. 20:41-44)

35Thaus Yexu qhuab qha huv lub tuam tsev, nwg has tas, “Cov xwbfwb qha Vaajtswv kevcai has tau le caag tas tug Kheto yog Tavi le tub? 36Vaaj Ntsuj Plig kws dawb huv yeej kuas Tavi has tas,
  “ ‘Tug Tswv has rua kuv tug tswv tas,
   “Ca le nyob tsawg ntawm kuv saab xws,
  moog txug thaus kuv muab
   koj cov yeeb ncuab tag koj xwb taw.” ’
37Yog Tavi tub hu tug Kheto tas ‘tug Tswv,’ nwg yuav ua le caag ua tau Tavi le tub?” Tej pejxeem coob coob hov zoo sab noog Yexu.

Yexu tshev cov xwbfwb hab cov Falixai

(Mth. 23:1-36; Lk. 20:45-47)

38Thaus Yexu qhuab qha nwg has tas, “Ca le ceev faaj cov xwbfwb qha Vaajtswv kevcai kws nyam naav lub tsho ntev moog moog lug lug hab nyam kuas luas fwm puab tom tej tshaav puam, 39hab nyam nyob tej rooj sab huv tej tsev sablaaj, hab thaus muaj rooj noj rooj haus puab nyam nyob saam tsum. 40Puab txeeb cov puj ntsuag tej vaaj tse hab thov Vaajtswv ntev ntev rua luas pum. Puab yimfuab yuav raug txem nyaav heev dua.”

Tug puj ntsuag tso nyaj

(Lk. 21:1-4)

41Yexu moog nyob tsawg ncaaj ntawm lub swb xaab xyeem nyaj hab saib cov tuabneeg tso nyaj rua huv lub swb xaab hov. Muaj ntau leej nplua nuj tso nyaj ntau rua huv. 42Hab muaj ib tug puj ntsuag pluag pluag tuaj, nwg tso ob lub txaj toog lab ntaus nqe tsw txug ib npiv rua huv. 43Yexu hu cov thwjtim lug has rua puab tas, “Kuv has tseeb rua mej tas, tug puj ntsuag pluag nuav tso nyaj rua huv lub swb xaab ntau dua txhua tug kws tso lawd. 44Tsua qhov puab txhua tug rhu puab tej nyaj kws puab muaj nplua quas mag lawm mivntswv tuaj tso rua huv tassws tug puj nuav lub neej txom nyem kawg le los nwg khee kawv qhov nyaj yug nwg txujsa tso rua huv.”

12

惡園戶的比喻

(太21.33-46;路20.9-19)

1耶穌就用比喻對他們說:「有人開墾了一個葡萄園,四周圍上籬笆,挖了一個醡酒池,蓋了一座守望樓,租給園戶,就出外遠行去了。 2到了時候,他打發一個僕人到園戶那裏,要向他們收葡萄園的果子。 3他們拿住他,打了他,叫他空手回去。 4園主再打發一個僕人到他們那裏。他們打傷他的頭,並且侮辱他。 5園主又打發一個僕人去,他們就殺了他。以後又打發好些僕人去,有的被他們打了,有的被他們殺了。 6園主還有一位,是他的愛子,最後又打發他去,說:『他們會尊敬我的兒子。』 7那些園戶卻彼此說:『這是承受產業的。來,我們殺了他,產業就歸我們了!』 8於是他們拿住他,殺了他,把他扔出葡萄園。 9這樣,葡萄園主要怎麼做呢?他要來除滅那些園戶,將葡萄園轉給別人。
  10-11『匠人所丟棄的石頭
  已作了房角的頭塊石頭。
  這是主所做的,
  在我們眼中看為奇妙。』
這經文你們沒有念過嗎?」
12他們看出這比喻是指着他們說的,就想要捉拿他,但是懼怕眾人,於是離開他走了。

納稅給凱撒的問題

(太22.15-22;路20.19-26)

13後來,他們打發幾個法利賽人和希律黨人到耶穌那裏,要用他自己的話陷害他。 14他們來了,就對他說:「老師,我們知道你是誠實的,無論誰你都一視同仁;因為你不看人的面子,而是誠誠實實傳上帝的道。納稅給凱撒合不合法? 15我們該不該納?」耶穌知道他們的虛偽,就對他們說:「你們為甚麼試探我?拿一個銀幣來給我看。」 16他們就拿了來。耶穌問他們:「這像和這名號是誰的?」他們對他說:「是凱撒的。」 17耶穌對他們說:「凱撒的歸凱撒;上帝的歸上帝。」他們對他非常驚訝。

復活的問題

(太22.23-33;路20.27-40)

18撒都該人來見耶穌。他們說沒有復活這回事,於是問耶穌: 19「老師,摩西為我們寫下這話:『某人的哥哥若死了,撇下妻子,沒有孩子,他該娶哥哥的妻子,為哥哥生子立後。』 20那麼,有兄弟七人,第一個娶了妻,死了,沒有留下孩子。 21第二個娶了她,也死了,沒有留下孩子。第三個也是這樣。 22那七個人都沒有留下孩子。最後,那婦人也死了。 23在復活的時候,她是哪一個的妻子呢?因為他們七個人都娶過她。」 24耶穌說:「你們錯了,不正是因為不明白聖經,也不知道上帝的大能嗎? 25當人從死人中復活後,也不娶也不嫁,而是像天上的天使一樣。 26論到死人復活,你們沒有念過摩西書中《荊棘篇》上所記載的嗎?上帝對摩西說:『我是亞伯拉罕的上帝,以撒的上帝,雅各的上帝。』 27上帝不是死人的上帝,而是活人的上帝。你們是大錯了。」

最大的誡命

(太22.34-40;路10.25-28)

28有一個文士來,聽見他們的辯論,知道耶穌回答得好,就問他說:「誡命中哪一條是第一呢?」 29耶穌回答:「第一是:『以色列啊,你要聽,主-我們的上帝是獨一的主。 30你要盡心、盡性、盡意、盡力愛主-你的上帝。』 31第二是:『要愛鄰如己。』再沒有比這兩條誡命更大的了。」 32那文士對耶穌說:「好,老師,你說得對,上帝是一位,除了他以外,再沒有別的了; 33並且盡心、盡智、盡力愛他,又愛鄰如己,要比一切燔祭和祭祀好得多。」 34耶穌見他回答得有智慧,就對他說:「你離上帝的國不遠了。」從此以後,沒有人敢再問他甚麼。

基督與大衛的關係

(太22.41-46;路20.41-44)

35耶穌在聖殿裏教導人,問他們說:「文士怎麼說基督是大衛的後裔呢? 36大衛被聖靈感動,說:
  『主對我主說:
  你坐在我的右邊,
  等我把你的仇敵放在你腳下。』
37大衛親自稱他為主,他怎麼又是大衛的後裔呢?」一大羣的人都喜歡聽他。

譴責文士

(太23.1-36;路20.45-47)

38他在教導的時候,說:「你們要防備文士。他們好穿長袍走來走去,喜歡人們在街市上向他們問安, 39又喜愛會堂裏的高位,宴席上的首座。 40他們侵吞寡婦的家產,假意作很長的禱告。這些人要受更重的懲罰!」

寡婦的奉獻

(路21.1-4)

41耶穌面向聖殿銀庫坐着,看眾人怎樣把錢投入銀庫。有好些財主投了許多錢。 42有一個窮寡婦來,投了兩個小文錢,就是一個大文錢 43耶穌叫門徒來,對他們說:「我實在告訴你們,這窮寡婦投入銀庫裏的比眾人所投的更多。 44因為,眾人都是拿有餘的捐獻,但這寡婦,雖然自己不足,卻把她一生所有的全都投進去了。」