27

Coj Yexu moog cuag Philaj

(Mk. 15:1; Lk. 23:1-2; Yh. 18:28-32)

1Thaus sawv ntxuv cov pov thawj hlub suavdawg hab cov kev txwj quas laug sablaaj yuav muab Yexu tua pov tseg. 2Puab txawm muab nwg khi coj moog cob rua Philaj kws yog tug tswv xeev.

Yutas tuag

(Tkh. 1:18-19)

3Thaus Yutas kws faav xeeb rua Yexu pum tas Yexu raug teem txem nwg txawm ntxeev dua sab hab coj peb caug lub nyaj hov tuaj thim rua cov pov thawj hlub hab cov kev txwj quas laug, 4has tas, “Kuv tau ua txhum qhov kws tau muab tug kws tsw txhum cob rua luas tua.” Puab has tas, “Tej kod ntswg txug peb daabtsw? Koj ca le ua le kws koj pum zoo xwb.” 5Yutas txawm muab cov nyaj hov pov rua huv lub tuam tsev mas tawm moog lawm. Nwg txawm moog dai cej daab tuag.
6Cov pov thawj hlub txawm khaws cov nyaj hov lug mas has tas, “Qhov kws muab cov nyaj nuav ca rua huv lub txhaab nyaj tuam tsev kuj tsw raug cai tsua qhov yog nqe ntshaav.” 7Thaus puab sablaaj has hum lawm, puab txawm coj cov nyaj hov moog yuav tug Kws Puab Laujkaub Aav daim teb ca ua toj ntxaa log lwm haiv tuabneeg. 8Vem le nuav luas txhad hu daim teb hov tas Daim Teb Ntshaav lug txug naj nub nwgnuav. 9Qhov nuav kuj tav lawv le tej lug kws xwbfwb Yelemi cev Vaajtswv lug has tas, “Puab txais peb caug lub nyaj hov kws yog tug hov le nqe kws cov Yixayee qee leej ntaus nqe ca lawd, 10mas coj moog yuav tug Kws Puab Laujkaub Aav daim teb lawv le tug Tswv tau has tseg ca rua kuv.”

Philaj nug Yexu

(Mk. 15:2-5; Lk. 23:3-5; Yh. 18:33-38)

11Thaus Yexu sawv ntawm tug tswv xeev xubndag, tug tswv xeev nug tas, “Koj yog cov Yutai tug vaajntxwv lov?” Yexu has tas, “Yog le koj has.” 12Tassws thaus cov pov thawj hlub hab cov kev txwj quas laug kom, Yexu tsw teb ib lus le. 13Philaj txawm has rua nwg tas, “Koj tsw nov tej lug kws puab kom koj ntau yaam le lov?” 14Tassws Yexu tsw teb puab tej lug kom ib lus le, tug tswv xeev kuj phemfwj heev.

Yexu raug teem txem tuag

(Mk. 15:6-15; Lk. 23:13-25; Yh. 18:39-19:16)

15Lawv le ib txwm txhua zag kws ua kevcai Hlaa Dhau tug tswv xeev yuav tso ib tug raug txem dim lawv le cov pejxeem pum zoo. 16Zag hov muaj ib tug raug txem hu ua [Yexu] Npalanpa kws sauvdawg paub. 17Thaus cov pejxeem tuaj txoos ua ke, Philaj has rua puab tas, “Mej xaav kuas kuv tso leejtwg dim, [Yexu] Npalanpa lossws Yexu kws hu ua Kheto?” 18Philaj paub tas puab khib txhad muab Yexu cob rua nwg. 19Thaus Philaj nyob tsawg has plaub hov, nwg tug quaspuj has tuaj rua nwg tas, “Tsw xob ntswg txug tug ncaaj nceeg hov hlo le, tsua qhov nub nua kuv ua npau suav txug nwg ua rua kuv nyuaj sab heev.”
20Cov pov thawj hlub hab cov kev txwj quas laug haub cov pejxeem kuas thov tso Npalanpa es muab Yexu tua pov tseg. 21Tug tswv xeev rov has rua puab tas, “Ob tug nuav mej xaav kuas kuv tso tug twg?” Puab teb tas, “Npalanpa.” 22Philaj txawm has tas, “Yog le hov kuv yuav ua le caag rua Yexu kws hu tas Kheto?” Puab suavdawg has tas, “Muab teem rua sau khaublig ntoo.” 23Philaj txhad has tas, “Ua caag muab teem? Nwg tau ua txhum daabtsw?” Tassws puab yimfuab qw has tas, “Muab nwg teem rua sau khaublig ntoo.” 24Thaus Philaj pum tas tsw tau qaabhau tsuas muaj kev kub ntxhuv tuaj xwb, nwg txawm muab dej lug ntxuav teg taab meeg cov tuabneeg hov has tas, “Kuv tsw txhum tsua qhov kws tug nuav tuag. Mej ua mej xwb.” 25Ib tsoom tuabneeg teb tas, “Ca tug hov cov ntshaav poob rua sau peb hab peb tej mivnyuas.” 26Philaj txhad tso Npalanpa rua puab, mas muab Yexu nplawm hab muab cob rua luas coj moog teem rua sau khaublig ntoo.

Cov tub rog ua saib tsw taug Yexu

(Mk. 15:16-20; Yh. 19:2-3)

27Tug tswv xeev cov tub rog txawm coj Yexu moog rua huv lub tsev Plitholia, mas sau hlo paab tub rog suavdawg tuaj vej nkaus Yexu. 28Puab muab nwg cev tsoog hle tseg hab muab ib lub tsho ntev lab lug ua rua Yexu naav. 29Puab muab xuav paug ntsaaj lug qhab ua ib lub mom vaajntxwv looj nwg taubhau, hab muab ib tug lojkov rua nwg tuav huv nwg txhais teg xws. Puab txhus caug ndua ntawm nwg xubndag thuaj luag has tas, “Cov Yutai tug vaajntxwv, thov kuas koj tau zoo lauj!” 30Puab ntu qub ncaug rua nwg hab muab tug lojkov lug ntaus nwg taubhau. 31Thaus puab ua saib tsw taug Yexu taag lawd, puab muab lub tsho ntev hle hab rov muab nwg cev tsoog ua rua nwg naav, hab coj nwg moog yuav muab teem rua sau khaublig ntoo.

Teem Yexu sau khaublig ntoo

(Mk. 15:21-32; Lk. 23:26-43; Yh. 19:17-27)

32Thaus puab tawm moog puab ntswb ib tug tuabneeg Khulene hu ua Ximoo, puab txawm yuam nwg kwv Yexu tug khaublig ntoo. 33Thaus puab moog txug lub chaw kws hu ua Kaukautha kws txhais has tas lub chaw txhaa taubhau, 34puab txawm muab cawv txwv maab xyaw maab dib ab cev rua Yexu haus. Thaus nwg swm mivntswv lawd nwg tsw kaam haus. 35Thaus puab muab Yexu teem rua sau khaublig ntoo lawd, puab txawm muab nwg cev tsoog tsho lug rhu ntawv sws faib rua puab. 36Tes puab txawm nyob tsawg hov ntawd zuv nwg. 37Puab muab cov lug kws kom Yexu sau teem ncaaj rua sau nwg taubhau has tas, “Tug nuav yog Yexu, yog cov Yutai tug vaajntxwv.” 38Zag hov puab muab ob tug tub saab teem nrug Yexu ua ke hab, saab xws ib tug, saab phem ib tug. 39Tej tuabneeg kws dua kev moog lug kuj thuaj Yexu cu hau quas nyo, 40has tas, “Tug kws yuav rhuav lub tuam tsev hab peb nub xwb ua dua tshab 'e, koj ca le cawm koj tug kheej kuas dim los maj. Yog koj yog Vaajtswv tug Tub, ca le nqeg sau khaublig ntoo lug los maj.” 41Cov pov thawj hlub hab cov xwbfwb qha Vaajtswv kevcai hab cov kev txwj quas laug kuj thuaj luag nwg ib yaam nkaus has tas, 42“Nwg cawm tau luas dim, tassws nwg cawm tsw tau nwg dim. Nwg yog cov Yixayee tug vaajntxwv. Ca nwg nqeg sau khaublig ntoo lug taamswm nuav mas peb txhad le ntseeg nwg. 43Nwg tso sab rua Vaajtswv. Yog Vaajtswv txaus sab rua nwg, thov Vaajtswv tso nwg dim taamswm nuav. Tsua qhov nwg tub has tas, ‘Kuv yog Vaajtswv tug Tub.’ ” 44Ob tug tub saab kws raug muab teem nrug Yexu kuj thuaj nwg ib yaam nkaus hab.

Yexu tuag

(Mk. 15:33-41; Lk. 23:44-49; Yh. 19:28-30)

45Ntuj txawm tsaus ndais thoob plawg lub tebchaws txwj thaus taav su moog txug nub qaij peb teev. 46Kwvlaam peb teev Yexu qw nrov nrov has tas, “Eli, eli, Lama xanpathani?” txhais has tas, “Kuv tug Vaajtswv, kuv tug Vaajtswv ua caag koj tso kuv tseg lawm?” 47Thaus cov tuabneeg kws nyob ntawd qee leej nov tes txawm has tas, “Tug yawm hov hu Eliya.” 48Taamswm ntawd ib tug dha moog muab ib lub xwb kuab raus cov kua qaub chob rua tug hauv paas lojkov cev moog rua Yexu haus. 49Tassws muaj dua ib cov has tas, “Tsw xob ua daabtsw, ca peb saib Eliya yuav lug cawm nwg los tsw lug.” 50Thaus Yexu rov qw nrov dua ib zag tes nwg txawm tso nwg txujsa tseg. 51Na cav daim ntaub kws thaiv huv lub tuam tsev txawm nduag rhe saab sau lug thoob plawg huv taw ua ob daim, aav kuj tseeg ua zug quas kais, tej txhwb zeb kuj tawg zum zawg, 52tej qhov ntxaa kuj qheb, hab Vaajtswv cov tuabneeg kws tuag lawd raug muab tsaa sawv lug. 53Mas thaus Yexu caj sawv lug lawd, puab cov ntawd kuj tawm huv qhov ntxaa moog rua huv lub nroog dawb huv tshwm rua tuabneeg coob coob pum.
54Thaus tug thawj rog kws kaav ib puas leej hab cov kws nrug nwg zuv Yexu pum aav tseeg quas nkawg hab txhua yaam tshwm tuaj le nuav, mas puab ntshai kawg le hab has tas, “Tug nuav yog Vaajtswv tug tub tag tag le.” 55Hov ntawd muaj cov quaspuj coob coob sawv deb deb saib, puab yog cov kws nrug Yexu tuaj peg Kalilai tuaj hab ua koom rua nwg. 56Huv puab cov hov muaj Maivlag Mantala, hab Yakaunpau hab Yauxej nam, hab Xenpenti ob tug tub le nam.

Muab Yexu log

(Mk. 15:42-47; Lk. 23:50-56; Yh. 19:38-42)

57Thaus yuav tsaus ntuj muaj ib tug nplua nuj kws nyob huv lub moos Alimathia hu ua Yauxej tuaj, nwg kuj yog Yexu le thwjtim. 58Nwg moog cuag Philaj thov Yexu lub cev tuag. Philaj txhad has kuas muab cob rua nwg. 59Yauxej txawm muab Yexu lub cev tuag lug hab muab ib daim ntaub maag kws huv lug qhwv, 60coj moog tso rua huv Yauxej lub qhov ntxaa tshab kws nwg txaug ca rua huv phaab zeb, mas dov ib daim laag zeb luj npug lub rooj ntxaa tes txawm moog lawm. 61Maivlag Mantala hab dua ib tug Maivlag kuj nyob tsawg hov ntawd ncaaj ntawm lub rooj ntxaa.
62Taagkig tom qaab dhau nub kws npaaj rua nub Xanpatau lawm, cov pov thawj hlub hab cov Falixai ua ke tuaj cuag Philaj 63has tas, “Yawm hlub, peb ncu tau tas tug tuabneeg daag hov thaus nwg tseed muaj txujsa nyob nwg has tas, ‘Dhau peb nub mas kuv yuav caj sawv rov lug.’ 64Yog le hov thov koj has kuas zuv lub qhov ntxaa ruaj ruaj kuas puv peb nub, ntshai tsaam nwg cov thwjtim tuaj nyag nwg lub cev moog hab has rua cov pejxeem tas, ‘Nwg tub sawv caj huv qhov tuag rov lug lawm.’ Tes qhov kws daag zag nuav yuav phem heev dua thawj zag.” 65Philaj txhad has rua puab tas, “Tub rog zuv yeej yog mej le, mas mej ca le moog zuv ruaj ruaj npaum le kws ua tau.” 66Puab txawm moog ntaus hom thawj rua daim laag zeb kaw lub rooj ntxaa ruaj ruaj hab tso tub rog zuv.

27

耶稣被解送给彼拉多

(可15.1;路23.1-2;约18.28-32)

1到了早晨,众祭司长和百姓的长老商议要处死耶稣, 2就把他绑着,解去,交给彼拉多总督。

犹大之死

(徒1.18-19)

3这时,出卖耶稣的犹大看见耶稣已经定了罪,就后悔,把那三十块银钱拿回来给祭司长和长老, 4说:“我出卖了无辜人的血有罪了。”他们说:“那跟我们有什么相干?你自己承当吧!” 5犹大就把那银钱丢在殿里,出去吊死了。 6祭司长拾起银钱来,说:“这是血价,不可放在圣殿的银库里。” 7他们商议,就用那银钱买了窑户的一块田,用来埋葬外乡人。 8所以,那块田直到今日还叫做“血田”。 9这就应验了先知耶利米所说的话:“他们用那三十块银钱,就是以色列人给那被估定的人所估定的价钱, 10买了窑户的一块田;这是照着主所吩咐我的。”

耶稣在彼拉多面前受审

(可15.2-5;路23.3-5;约18.33-38)

11耶稣站在总督面前,总督问他:“你是犹太人的王吗?”耶稣说:“是你说的。” 12他被祭司长和长老控告的时候,什么都不回答。 13彼拉多就对他说:“他们作证告你这么多的事,你没有听见吗?” 14耶稣仍不回答,连一句话也不说,以致总督觉得非常惊讶。

耶稣被判死刑

(可15.6-15;路23.13-25;约18.39-19.16)

15总督有一个常例,每逢这节期,随众人的意愿释放一个囚犯给他们。 16当时有一个出名的囚犯叫巴拉巴 17众人聚集的时候,彼拉多就对他们说:“你们要我释放哪一个给你们?是巴拉巴呢?是称为基督的耶稣呢?” 18总督原知道他们是因为嫉妒才把他解了来。 19正坐堂的时候,他的夫人打发人来说:“这义人的事,你一点不可管,因为我今天在梦中因他受了许多的苦。” 20祭司长和长老挑唆众人,要求释放巴拉巴,除掉耶稣。 21总督回答他们说:“这两个人,你们要我释放哪一个给你们呢?”他们说:“巴拉巴。” 22彼拉多说:“这样,那称为基督的耶稣我怎么办他呢?”他们都说:“把他钉十字架!” 23总督说:“为什么?他做了什么恶事呢?”他们更加喊着说:“把他钉十字架!” 24彼拉多见说也无济于事,反要生乱,就拿水在众人面前洗手,说:“流这人的血,罪不在我,你们承当吧。” 25众人都回答:“他的血归到我们和我们的子孙身上!” 26于是彼拉多释放巴拉巴给他们,把耶稣鞭打后交给人钉十字架。

士兵戏弄耶稣

(可15.16-20;约19.2-3)

27总督的兵把耶稣带进总督府,把全营的兵都聚集在耶稣那里。 28他们脱了他的衣服,穿上一件朱红色的袍子, 29用荆棘编了冠冕,戴在他头上,拿一根芦苇秆放在他右手里,跪在他面前,戏弄他,说:“万岁,犹太人的王!” 30他们又向他吐唾沫,拿芦苇秆打他的头。 31他们戏弄完了,就给他脱了袍子,又穿上他自己的衣服,带他出去,要钉十字架。

耶稣被钉十字架

(可15.21-32;路23.26-43;约19.17-27)

32他们出去的时候,遇见一个古利奈人,名叫西门,就强迫他同去,好背耶稣的十字架。 33他们到了一个地方,名叫各各他,就是“髑髅地”。 34士兵拿苦胆调和的酒给耶稣喝。他尝了,不肯喝。 35他们把他钉在十字架上,然后抽签分了他的衣服, 36又坐在那里看守他。 37他们在他头上方安了一个罪状牌,写着:“这是犹太人的王耶稣。” 38当时,有两个强盗和他同钉十字架,一个在右边,一个在左边。 39从那里经过的人讥笑他,摇着头, 40说:“你这拆毁殿、三日又建造起来的,救救你自己吧!如果你是上帝的儿子,就从十字架上下来呀!” 41众祭司长、文士和长老也同样嘲笑他,说: 42“他救了别人,不能救自己。他是以色列的王,现在从十字架上下来,我们就信他。 43他倚靠上帝,上帝若愿意,现在就来救他,因为他曾说‘我是上帝的儿子’。” 44和他同钉的强盗也这样讥讽他。

耶稣之死

(可15.33-41;路23.44-49;约19.28-30)

45从正午到下午三点钟,遍地都黑暗了。 46约在下午三点钟,耶稣大声高呼,说:“以利!以利!拉马撒巴各大尼?”就是说:“我的上帝!我的上帝!为什么离弃我?” 47站在那里的人,有的听见就说:“这个人呼叫以利亚呢!” 48其中有一个人立刻跑去,拿海绵蘸满了醋,绑在芦苇秆上,送给他喝。 49其余的人说:“且等着,看以利亚来不来救他。” 50耶稣又大喊一声,气就断了。 51忽然,殿的幔子从上到下裂为两半,地震动,磐石崩裂, 52坟墓也开了,有许多已睡了的圣徒的身体也复活了。 53耶稣复活以后,他们从坟墓里出来,进了圣城,向许多人显现。 54百夫长和跟他一同看守耶稣的人看见地震和所经历的事,非常害怕,说:“他真是上帝的儿子!” 55有好些妇女在那里,远远地观看,她们是从加利利跟随耶稣,来服事他的; 56其中有抹大拉马利亚,又有雅各约瑟的母亲马利亚,并有西庇太两个儿子的母亲。

耶稣的安葬

(可15.42-47;路23.50-56;约19.38-42)

57到了晚上,有一个财主,名叫约瑟,是亚利马太来的,他也是耶稣的门徒。 58这人去见彼拉多,请求要耶稣的身体,彼拉多就吩咐给他。 59约瑟取了身体,用干净的细麻布裹好, 60然后把他安放在自己的新墓穴里,就是他凿在岩石里的。他又把大石头滚到墓门口,然后离开。 61抹大拉马利亚和另一个马利亚在那里,对着坟墓坐着。

封石妥守

62次日,就是预备日的第二天,祭司长和法利赛人聚集来见彼拉多 63说:“大人,我们记得那迷惑人的还活着的时候曾说:‘三天后我要复活。’ 64因此,请吩咐人将坟墓把守妥当,直到第三天,恐怕他的门徒来把他偷了去,就告诉百姓说:‘他从死人中复活了。’这样的话,那后来的迷惑就比先前的更厉害了。” 65彼拉多说:“你们有看守的兵,去吧!尽你们所能的把守妥当。” 66他们就带着看守的兵同去,封了石头,将坟墓把守妥当。