12

De naab mog nub Xanpatau

(Mk. 2:23-28; Lk. 6:1-5)

1Tom qaab ntawd nub Xanpatau Yexu taug kev huv ib daim teb mog. Nwg cov thwjtim tshaib plaab puab txawm chiv de naab mog lug noj. 2Thaus cov Falixai pum le hov, puab txawm has rua Yexu tas, “Saib maj, koj cov thwjtim ua tej kws caiv tsw kheev ua rua nub Xanpatau.” 3Yexu has rua puab tas, “Mej tsw tau nyeem tej kws Tavi ua rua thaus nwg hab cov tuabneeg kws nrug nwg tshaib plaab lov? 4Nwg tub nkaag moog rua huv Vaajtswv lub tsev muab tej ncuav kws xyeem txawb rua ntawm Vaajtswv lub xubndag lug noj, yog tej kws nwg hab nwg cov tuabneeg caiv tsw pub noj tsuas yog cov pov thawj txhad noj tau xwb. 5Hab mej tsw tau nyeem huv phoo kevcai lov, qhov kws has tas nub Xanpatau cov pov thawj huv lub tuam tsev yeej ua puag tsuas nub Xanpatau los kuj tsw txhum? 6Kuv has rua mej tas, ntawm nuav muaj ib yaam kws luj dua lub tuam tsev. 7Yog mej nkaag sab nqai kws has tas, ‘Kuv ntshaw txujkev hlub, tsw yog ntshaw qhov kws tua tsaj xyeem,’ mas mej yuav tsw rau txem rua tug kws tsw txhum. 8Tsua qhov Tuabneeg leej Tub yog nub Xanpatau tug tswv.”

Tug yawm qhuav teg

(Mk. 3:1-6; Lk. 6:6-11)

9Yexu tawm hov ntawd moog hab moog rua huv puab lub tsev sablaaj. 10Mas muaj ib tug yawm qhuav ib saab teg nyob huv hab. Puab txawm nug Yexu tas, “Muaj cai khu mob rua nub Xanpatau los tsw muaj cai?” sub puab txhad tau chaw kom Yexu. 11Yexu has rua puab tas, “Mej cov yog leejtwg muaj tuab tug yaaj xwb mas tug yaaj hov poob rua huv qhov rua nub Xanpatau, nwg yuav tsw moog muab tug yaaj hov rhu tawm lug lov? 12Ib tug tuabneeg yimfuab tswm txaj dua tug yaaj. Yog le nuav muaj cai ua qhov zoo rua nub Xanpatau.” 13Tes Yexu txawm has rua tug qhuav teg hov tas, “Ca le xyaab hlo koj txhais teg.” Tug hov txawm xyaab hlo teg, mas nwg txhais teg txawm zoo hlo le qub ib yaam le saab tod. 14Cov Falixai txawm tawm moog sablaaj tas yuav ua le caag txhad tua tau Yexu.

Tug tub qhe kws Vaajtswv xaiv

15Thaus Yexu paub le ntawd nwg txawm tawm qhov ntawd moog. Muaj tuabneeg coob coob lawv nwg qaab moog mas nwg khu puab tej mob zoo txhua tug, 16hab has kuas puab tsw xob qha rua luas paub nwg. 17Tej nuav txhad tav lawv le xwbfwb Yaxaya kws cev Vaajtswv lug tau has tseg tas,
  18“Saib maj, kuv tug qhev kws kuv xaiv ca lawd,
   yog tug kws kuv hlub,
   yog tug kws kuv txaus sab rua.
  Kuv muab kuv tug Ntsuj Plig rua huv nwg,
   nwg yuav qha txujkev ua ncaaj ua nceeg
   rua ib tsoom tebchaws.
  19Nwg yuav tsw sws caav sws tshe
   hab tsw qw nrov,
  hab tsw muaj leejtwg nov nwg lub suab tom tej kev.
  20Tug lojkov kws luv lawm nwg yuav tsw muab tu,
   tug teeb xeeb nchu paa tub yuav tuag
   los nwg yuav tsw muab tua,
  moog txug thaus nwg coj txujkev
   ua ncaaj ua nceeg kov yeej.
  21Ib tsoom tebchaws yuav vaam khom nwg lub npe.”

Yexu hab daab Npe‑eexenpu

(Mk. 3:20-30; Lk. 11:14-23)

22Thaus ntawd muaj tuabneeg coj ib tug raug daab kws dig muag hab has tsw tau lug tuaj cuag Yexu, mas Yexu khu nwg zoo, tug hov txawm has tau lug hab pum kev lawm. 23Tej tuabneeg suavdawg kuj phemfwj hab has tas, “Tug nuav tsw yog Tavi le tub kaj?” 24Tassws thaus cov Falixai nov le hov, puab txawm has tas, “Tug yawm nuav swv tug thawj daab Npe‑eexenpu x le fwjchim ntab daab tawm.” 25Yexu paub tej kws puab xaav nwg txhad has rua puab tas, “Txhua lub tebchaws kws tawg faib lawd yeej yuav puam tsuaj, hab lub moos twg lossws lub tsev twg tawg faib lawd yeej nyob tsw tau. 26Yog Xataa rov ntab Xataa tawm, nwg kuj faib tawg taag lawm, mas nwg lub tebchaws yuav nyob tau le caag? 27Yog kuv swv daab Npe‑eexenpu le fwjchim ntab daab tawm, es mej cov tuabneeg nev, puab swv leejtwg ntab daab tawm? Yog le hov tes puab yuav ua cov kws txav txem rua mej. 28Yog kuv swv Vaajtswv Ntsuj Plig ntab daab tawm, mas Vaajtswv lub tebchaws tub lug txug mej lawm. 29Lossws leejtwg yuav nkaag moog rua huv ib tug kws muaj zug heev lub tsev hab lws tau nwg tej hov txhua chaw tau le caag? Yuav tsum yog xub muab tug kws muaj zug hov khi ua ntej tsaiv txhad le lws tau nwg lub tsev. 30Tug kws tsw tuaj kuv tog yeej tawm tsaam kuv, hab tug kws tsw nrug kuv qaws lug ua ke, nwg yeej muab ua kuas tawg ua saab ua sua. 31Vem le nuav kuv has rua mej tas, txhua yaam kev txhum hab tej lug kws has lug tuam mom yuav zaam tau rua tuabneeg tassws tej lug kws has tuam mom Vaaj Ntsuj Plig yuav zaam tsw tau hlo le. 32Leejtwg has lug tawm tsaam Tuabneeg leej Tub yuav zaam tau nwg lub txem, tassws leejtwg has lug tawm tsaam Vaaj Ntsuj Plig kws dawb huv yuav zaam tsw tau hlo le tsw has tam nuav lossws tam peg suab.

Tsob ntoo hab cov txwv

(Lk. 6:43-45)

33“Yuav tsum yog tsob ntoo zoo cov txwv txhad zoo, yog tsob ntoo phem cov txwv kuj phem. Yuav pum cov txwv txhad paub tsob ntoo. 34Cov nam noob naab phem, mej yog tuabneeg phem, mej yuav ua le caag has tau lug zoo? Tsua qhov lub qhov ncauj yeej has tej kws puv nkaus huv lub sab tawm lug. 35Tug tuabneeg zoo yeej rhu yaam zoo huv nwg lub txhaab kws khaws yaam zoo ca tawm lug, tug tuabneeg phem yeej rhu yaam phem huv nwg lub txhaab kws khaws yaam phem ca tawm lug. 36Kuv has rua mej tas, tuabneeg yuav tsum leeg txhua lu lug tsw muaj qaabhau kws puab tau has lawd rua nub kws teem txem. 37Koj yuav dim lub txem lossws yuav raug txem kuj nyob ntawm koj lu lug has xwb.”

Tuabneeg xaav pum txujci tseem ceeb

(Mk. 8:11-12; Lk. 11:29-32)

38Thaus ntawd cov xwbfwb qha Vaajtswv kevcai hab cov Falixai qee leej has rua Yexu tas, “Xwbfwb, peb xaav pum koj ua ib yaam txujci phemfwj.” 39Yexu teb puab tas, “Tam tuabneeg nuav phem hab faav xeeb nrhav ib yaam txujci tseem ceeb, tassws puab yuav tsw pum dua txujci tseem ceeb tsuas yog zag txujci kws muaj rua Yauna kws yog xwbfwb cev Vaajtswv lug xwb. 40Yauna nyob huv tug ntseg luj lub plaab tau peb nub peb mos le caag, Tuabneeg leej Tub yuav nyob huv nruab aa peb nub peb mos ib yaam le ntawd. 41Thaus txav txem rua tam tuabneeg nuav cov tuabneeg Ninave yuav sawv tseeg hab yuav taw puab qhov txhum rua puab, tsua qhov thaus cov tuabneeg Ninave nov Yauna qha, puab ntxeev dua sab tshab lawm, tassws muaj ib tug luj dua Yauna nyob ntawm nuav. 42Thaus txav txem rua tam tuabneeg nuav tug puj vaajntxwv kws kaav tebchaws saab nraag yuav sawv tseeg hab yuav taw puab qhov txhum rua puab, tsua qhov nwg tau tuaj nraag qaab ntuj kawg tuaj noog Xalaumoo tej tswvyim, tassws muaj ib tug luj dua Xalaumoo nyob ntawm nuav.

Daab rov lug nyob lub qub tsev

(Lk. 11:24-26)

43“Thaus daab qas tawm huv leejtwg lawm, daab moog rua huv tej chaw qhuav nkig nkuav nrhav chaw su tassws nrhav tsw tau. 44Nwg txawm has tas, ‘Kuv yuav rov qaab moog rua kuv lub tsev kws kuv tawm tuaj.’ Thaus nwg lug txug nwg pum lub tsev khoom, muab cheb hab tu du quas lug ca. 45Nwg txawm moog coj dua xyaa tug daab kws phem heev dua nwg lug nrug nwg nkaag moog nyob rua huv. Mas tug tuabneeg hov lub neej thaus kawg phem heev dua thaus chiv thawj. Tam tuabneeg phem nuav yuav raug ib yaam le ntawd ntaag.”

Yexu nam hab nwg cov kwv

(Mk. 3:31-35; Lk. 8:19-21)

46Thaus Yexu tseed saamswm has rua cov tuabneeg hov, nwg nam hab nwg cov kwv txawm tuaj sawv rua saab nrau xaav nrug Yexu thaam. 47Muaj ib tug has rua Yexu tas, “Koj nam hab koj cov kwv sawv saab nrau xaav nrug koj thaam.” 48Yexu teb tug kws has rua nwg hov tas, “Leejtwg yog kuv nam, hab leejtwg yog kuv cov kwv?” 49Nwg txawm taw teg rua nwg cov thwjtim hab has tas, “Cov nuav yog kuv nam hab kuv cov kwv. 50Tsua qhov yog leejtwg ua lawv le kuv leej Txwv Ntuj lub sab nyam, tug hov yog kuv le kwv, kuv le muam hab kuv nam.”

12

在安息日摘麦穗

(可2.23-28;路6.1-5)

1那时,耶稣在安息日从麦田经过。他的门徒饿了,就摘麦穗来吃。 2法利赛人看见,对耶稣说:“看哪,你的门徒在安息日做不合法的事了。” 3耶稣对他们说:“大卫和跟从他的人饥饿时所做的事,你们没有念过吗? 4他怎么进了上帝的居所,吃了供饼呢?这饼是他和跟从他的人不可以吃的,惟独祭司才可以吃。 5再者,律法上所记的,在安息日,祭司在圣殿里犯了安息日也不算有罪,你们没有念过吗? 6但我告诉你们,比圣殿更大的在这里。 7‘我喜爱怜悯,不喜爱祭祀。’你们若明白这话的意思,就不将无罪的当作有罪了。 8因为人子是安息日的主。”

治好萎缩了的手

(可3.1-6;路6.6-11)

9耶稣离开那地方,进了犹太人的会堂; 10那里有个一只手萎缩了的人。有人为了要控告耶稣,就问他:“安息日治病合不合法?” 11耶稣对他们说:“你们中间谁有一只羊在安息日掉在坑里,不抓住它,把它拉上来呢? 12人比羊贵重得多了!所以,在安息日做善事是合法的。” 13于是对那人说:“伸出手来!”他把手一伸,手就复原了,和另一只一样。 14法利赛人出去,商议怎样除掉耶稣。

上帝所拣选的仆人

15耶稣知道了,就离开那里,有一大群人跟着他。他把所有的病人都治好了, 16又嘱咐他们不要把他宣扬出去。 17这是要应验以赛亚先知所说的话:
  18“看哪,我所拣选的仆人,
  我所亲爱,心所喜悦的;
  我要将我的灵赐给他,
  他必将公理传给外邦。
  19他不争吵,不喧嚷,
  街上也没有人听见他的声音。
  20压伤的芦苇,他不折断,
  将残的灯火,他不吹灭,
  直到他使公理得胜。
  21外邦人都要仰望他的名。”

诬蔑耶稣为别西卜

(可3.20-30;路11.14-23;12.10)

22当时,有人把一个被鬼附,又盲又哑的人带到耶稣那里,耶稣医治他,那哑巴就能说话,又能看见。 23众人都惊奇,说:“这不是大卫之子吗?” 24但法利赛人听见,就说:“这个人赶鬼,无非是靠着鬼王别西卜罢了。” 25耶稣知道他们的心思,就对他们说:“一国自相纷争,必定荒芜;一城一家自相纷争,必立不住。 26若撒但赶出撒但,就是自相纷争,他的国怎能立得住呢? 27我若靠着别西卜赶鬼,你们的子弟赶鬼又靠着谁呢?这样,他们要作你们的判官。 28我若靠着上帝的灵赶鬼,那么,上帝的国就已临到你们了。 29人怎能进壮士家里抢夺他的东西呢?除非先绑住那壮士,否则无法抢夺他的家。 30不跟我一起的,就是反对我;不与我一起收聚的,就是在拆散。 31所以我告诉你们,人一切的罪和亵渎的话都可得赦免,但是亵渎圣灵,总不得赦免。 32凡说话干犯人子的,还可得赦免;但是说话干犯圣灵的,今世来世总不得赦免。”

树和果子

(路6.43-45)

33“你们知道树好,果子也好;又知道树坏,果子也坏;因为看果子就可以知道树。 34毒蛇的孽种啊,你们既是恶人,怎能说出好话来呢?因为心里所充满的,口里就说出来。 35善人从他所存的善发出善来;恶人从他所存的恶发出恶来。 36我告诉你们,凡是人所说的闲话,在审判的日子,要句句供出来; 37因为要凭你的话定你为义,也要凭你的话定你有罪。”

求神迹

(可8.11-12;路11.29-32)

38当时,有几个文士和法利赛人对耶稣说:“老师,我们想请你显个神迹给我们看看。” 39耶稣回答他们:“邪恶淫乱的世代求看神迹,除了先知约拿的神迹以外,再没有神迹给他们看了。 40约拿三日三夜在大鱼肚腹中,同样,人子也要三日三夜在地里面。 41在审判的时候,尼尼微人要起来定这世代的罪,因为尼尼微人听了约拿所传的就悔改了。看哪,比约拿更大的在这里! 42在审判的时候,南方的女王要起来定这世代的罪,因为她从地极而来,要听所罗门智慧的话。看哪,比所罗门更大的在这里!”

污灵回来

(路11.24-26)

43“污灵离了人身,走遍无水之地寻找安歇之处,却找不到。 44于是他说:‘我要回到我原来的屋里去。’他到了,看见里面空着,打扫干净,修饰好了, 45就去另带了七个比自己更恶的灵来,都进去住在那里。那人后来的景况比先前更坏了。这邪恶的世代也要如此。”

遵父旨意的人都是亲属

(可3.31-35;路8.19-21)

46耶稣还在对众人说话的时候,不料,他母亲和他兄弟站在外边想要跟他说话。 47有人告诉他:“看哪!你母亲和你兄弟站在外边,想要跟你说话。” 48他却回答那对他说话的人,说:“谁是我的母亲?谁是我的兄弟?” 49于是他伸手指着门徒,说:“看哪,我的母亲,我的兄弟! 50凡遵行我天父旨意的人就是我的兄弟、姊妹和母亲。”