30

Hexekhiya ua kevcai Hla Dhau

1Hexekhiya hais mus rau cov Yixayee thiab cov Yuda sawvdaws, thiab sau ntawv mus rau cov Efa‑i thiab cov Manaxe kom lawv sawvdaws tuaj rau Yawmsaub lub tuam tsev hauv Yeluxalees mas yuav ua kevcai Hla Dhau xyeem rau Yawmsaub uas yog cov Yixayee tus Vajtswv. 2Vajntxwv thiab nws cov thawj thiab cov pejxeem hauv Yeluxalees twb sablaj cia yuav ua kevcai Hla Dhau rau lub ob hlis, 3rau qhov lawv ua zaum kevcai ntawd tsis yeej raws li sijhawm uas teem cia, vim yog cov pov thawj tsis tau tu lawv kom dawb huv txaus npaum li uas ua tau haujlwm, thiab cov pejxeem kuj tsis tau tuaj txoos ua ke txhij rau hauv Yeluxalees. 4Mas tej uas lawv txiav txim siab ua ntawd vajntxwv thiab ib tsoom pejxeem sawvdaws pom zoo. 5Lawv thiaj hais hum tias yuav tshaj tawm thoob plaws Yixayee tebchaws txij ntawm lub moos Npe‑awsenpa mus txog lub moos Daj, kom cov pejxeem yuav tsum tuaj ua kevcai Hla Dhau xyeem rau Yawmsaub uas yog cov Yixayee tus Vajtswv rau hauv Yeluxalees, rau qhov cov uas ua kevcai Hla Dhau raws li uas teem cia tsis muaj coob. 6Yog li ntawd thiaj muaj neeg xa xov mus thoob plaws Yixayee thiab Yuda tebchaws raws li vajntxwv hais, nqa cov ntawv uas vajntxwv thiab nws cov thawj sau, hais tias, “Neeg Yixayee 'e, cia li rov los cuag Yawmsaub uas yog Aplahas, Yiha, thiab Yixayee tus Vajtswv, xwv nws thiaj rov tig los cuag nej cov uas tseem tshuav nyob, yog cov uas dim ntawm Axilia tej vajntxwv txhais tes. 7Tsis txhob zoo thooj li nej tej poj koob yawm txwv thiab nej tej kwvtij uas fav xeeb rau Yawmsaub uas yog lawv tej poj koob yawm txwv tus Vajtswv, Yawmsaub thiaj ua rau lawv piam tag li uas nej pom ntsoov. 8Nimno nej tsis txhob tawv ncauj yam li nej tej poj koob yawm txwv. Cia li muab nej tus kheej cob rau Vajtswv thiab tuaj rau ntawm qhov chaw uas pe Vajtswv uas nws twb tu kom dawb huv cia mus ib txhis, thiab ua koom tu Yawmsaub uas yog nej tus Vajtswv, xwv nws txojkev chim npau taws heev thiaj li thim ntawm nej mus. 9Yog nej rov los cuag Yawmsaub, nej cov kwvtij thiab nej cov menyuam yuav tau txais txojkev khuvleej ntawm cov uas ntes lawv coj mus, thiab yuav tau rov los rau hauv lub tebchaws no dua thiab. Yawmsaub uas yog nej tus Vajtswv yog tus uas hlub thiab khuvleej. Yog nej rov los cuag nws, nws yuav tsis fee plhu ntawm nej.”
10Cov uas xa ntawv thiaj mus ib lub moos dhau ib lub moos thoob plaws Efa‑i thiab Manaxe tebchaws thiab mus txog ntua Xenpuloo tebchaws. Tiamsis tej neeg ntawd thuam luag lawv thiab saib tsis taus lawv. 11Tsuas yog cov neeg Asaw thiab Manaxe thiab Xenpuloo qee leej thiaj txo hwjchim thiab tuaj rau hauv Yeluxalees xwb. 12Vajtswv txhais tes kuj nyob rawv saum cov Yuda ua rau lawv koom ib lub siab ua raws li tej lus uas Yawmsaub kom vajntxwv thiab cov thawj hais.
13Cov pejxeem ntau leej tuaj ua ke ua kevcai noj ncuav tsis xyaw keeb rau hauv Yeluxalees rau lub ob hlis, lawv tuaj txoos ua ke coob kawg li. 14Lawv nqes tes rhuav tej thaj xyeem dab uas nyob hauv Yeluxalees, thiab lawv muab tej thaj hlawv xyab nqa mus pov rau hauv lub hav Khiloo. 15Lawv tua tej menyuam yaj uas ua kevcai Hla Dhau rau hnub xiab kaum plaub lub ob hlis. Cov pov thawj thiab cov Levi kuj txaj muag, lawv thiaj tu lawv tus kheej kom dawb huv thiab coj tej uas ua kevcai hlawv xyeem tuaj rau hauv Yawmsaub lub tuam tsev. 16Lawv thiaj mus nyob rau lawv tej chaw uas teem cia raws li Vajtswv tus neeg Mauxe txoj kevcai. Cov pov thawj thiaj li txais tej ntshav ntawm cov Levi txhais tes coj mus nchos.
17Cov pejxeem uas tuaj txoos ua ke ntawd muaj coob leej uas tsis tau tu lawv tus kheej kom dawb huv. Vim li no cov Levi yuav tsum tua txhua tus uas tseem qias tsis huv tus menyuam yaj uas ua kevcai Hla Dhau, xwv thiaj ua tau tus menyuam yaj dawb huv rau Yawmsaub. 18Txawm yog cov pejxeem coob ntawd muaj cov uas tuaj Efa‑i, Manaxe, Ixakha thiab Xenpuloo tebchaws tuaj coob heev uas tsis tau tu lawv tus kheej kom dawb huv, los lawv tseem noj pluas mov kevcai Hla Dhau ntawd mas txhaum tsis raws li tu tseg. Hexekhiya thiaj thov Yawmsaub pab lawv hais tias, “Thov Yawmsaub uas zoo kawg nkaus zam txim rau txhua tus 19uas muaj siab nrhiav Vajtswv, uas yog Yawmsaub uas yog lawv tej poj koob yawm txwv tus Vajtswv, txawm yog lawv tsis dawb huv raws li lub chaw pe Vajtswv tej kab ke kuj xij.” 20Yawmsaub kuj mloog Hexekhiya tej lus thov thiab kho cov pejxeem. 21Cov Yixayee uas tuaj rau hauv Yeluxalees tau ua kevcai noj ncuav tsis xyaw keeb zoo siab xyiv fab heev tau xya hnub, thiab cov Levi thiab cov pov thawj kuj niaj hnub qhuas Yawmsaub. Lawv hu nkauj qhuas Yawmsaub muaj cuab yeej phim suab nkauj nrov xyeem rau Yawmsaub. 22Thiab Hexekhiya hais lus txhawb cov Levi sawvdaws uas txawj txawj ua haujlwm ua koom tu Yawmsaub. Cov pejxeem thiaj noj mov kevcai ntawd tau xya hnub thiab tua tsiaj ua kevcai xyeem sib raug zoo thiab ua Yawmsaub uas yog lawv tej poj koob yawm txwv tus Vajtswv tsaug.
23Mas ib tsoom pejxeem sawvdaws hais hum yuav ua kevcai ntawd dua xya hnub thiab. Ces lawv txawm ua kevcai zoo siab xyiv fab xya hnub ntxiv. 24Yuda tus vajntxwv Hexekhiya pub ib txhiab tus txiv nyuj thiab xya txhiab tus yaj rau cov pejxeem ua kevcai xyeem, thiab cov thawj kuj pub ib txhiab tus txiv nyuj thiab ib vam tus yaj rau cov pejxeem. Thiab cov pov thawj kuj tu lawv tus kheej kom dawb huv coob kawg. 25Ib tsoom neeg Yuda thiab cov Levi thiab cov pov thawj thiab ib tsoom neeg uas tuaj Yixayee tebchaws tuaj thiab lwm haiv neeg uas tuaj Yixayee tebchaws tuaj thiab lwm haiv neeg uas nyob hauv Yuda tebchaws, sawvdaws zoo siab xyiv fab. 26Yog li no thiaj muaj kev xyiv fab loj kawg rau hauv Yeluxalees. Txij thaum Davi tus tub Xalaumoo ua vajntxwv kav Yixayee tsis txeev muaj li zaum no rau hauv Yeluxalees. 27Mas cov pov thawj thiab cov Levi sawv ntsug foom koob hmoov rau cov pejxeem. Yawmsaub kuj hnov lawv lub suab, thiab lawv tej lus thov kuj mus txog Yawmsaub lub chaw nyob dawb huv saum ntuj.

30

预备守逾越节

1希西家派人去见以色列犹大众人,又写信给以法莲玛拿西人,要他们到耶路撒冷耶和华的殿,向耶和华-以色列的上帝守逾越节, 2因为王和众领袖,以及耶路撒冷全会众已经商议,要在二月份守逾越节。 3那时他们不能守,因为分别为圣的祭司不够,百姓也还没有聚集在耶路撒冷 4这事在王与全会众眼中都看为合宜。 5于是他们下令,通告全以色列,从别是巴直到,吩咐百姓都来,在耶路撒冷向耶和华-以色列的上帝守逾越节,因为他们已经许久没有照所写的守这节了 6信差遵着王命,拿着王和众领袖所发的信,送达全以色列犹大,说:“以色列人哪,当转向耶和华-亚伯拉罕以撒以色列的上帝,好叫他转向你们这些脱离亚述诸王之手的余民。 7不要效法你们的祖先和你们的弟兄;他们干犯耶和华-他们列祖的上帝,以致耶和华使他们令人惊骇,正如你们所见的。 8现在,不要像你们祖先硬着颈项,只要归顺耶和华,进入他的圣所,就是永远成圣的居所,又要事奉耶和华-你们的上帝,好使他的烈怒转离你们。 9你们若转向耶和华,你们的弟兄和儿女必在掳掠他们的人面前蒙怜悯,得以归回这地,因为耶和华-你们的上帝有恩惠,有怜悯。你们若转向他,他必不会转脸不顾你们。”
10信差从这城跑到那城,传遍了以法莲玛拿西之地,直到西布伦;那里的人却戏笑他们,讥诮他们。 11然而亚设玛拿西西布伦中也有人谦卑自己,来到耶路撒冷 12上帝也按手在犹大人身上,使他们一心遵行王与众领袖照着耶和华的话所发的命令。

守逾越节

13二月时,许多百姓聚集在耶路撒冷,成为一个盛大的会,要守除酵节。 14他们起来,把耶路撒冷的祭坛和烧香的坛尽都除去,扔在汲沦溪中。 15二月十四日,他们宰了逾越节的羔羊。祭司与利未人觉得惭愧,就使自己分别为圣,把燔祭奉到耶和华的殿中。 16他们遵照神人摩西的律法,按定例站在自己的地方;祭司从利未人手里接过血来,洒出去。 17会众中有许多人尚未分别为圣,所以利未人为所有不洁的人宰逾越节的羔羊,使他们归耶和华为圣。 18以法莲玛拿西以萨迦西布伦来的许多百姓尚未自洁,他们却吃逾越节的羔羊,不合所写的条例。希西家为他们祷告说:“求至善的耶和华饶恕 19那凡专心寻求上帝耶和华-他列祖的上帝,却未照圣所洁净礼自洁的人。” 20耶和华应允希西家,医治了百姓。 21耶路撒冷以色列人守除酵节七日,大大喜乐。利未人和祭司为耶和华演奏响亮的乐器,天天颂赞耶和华。 22希西家慰劳所有精通礼仪,事奉耶和华的利未人。于是众人吃节期的筵席七日,又献平安祭,并且称谢耶和华-他们列祖的上帝。

再度守节

23全会众商议,要再守节七日;于是他们欢欢喜喜地又守节七日。 24犹大希西家赐给会众一千头公牛、七千只羊;众领袖也赐给会众一千头公牛、一万只羊,并有许多祭司将自己分别为圣。 25犹大全会众、祭司、利未人和从以色列来的全会众,以及那些从以色列地来的和住在犹大的寄居的人,尽都喜乐。 26这样,在耶路撒冷大有喜乐,因自从以色列大卫的儿子所罗门以来,在耶路撒冷从未有过这样的喜乐。 27那时,祭司和利未人起来,为百姓祝福。他们的声音蒙上帝垂听,他们的祷告达到他天上的圣所。