9

Tej tsaj txhu tuag

1Yawmsaub has rua Mauxe tas, “Ca le nkaag moog cuag Falau hab has rua nwg tas, ‘Yawmsaub kws yog cov Henplais tug Vaajtswv has le nuav tas, “Koj ca le tso kuv haiv tuabneeg moog sub puab txhad tau moog pe hawm kuv.” 2Tassws yog koj tsw kaam tso puab moog tseed taav puab ca, 3mas Yawmsaub txhais teg yuav tso mob kis luj heev lug rua mej tej tsaj txhu huv tej tshaav zaub tsw has neeg neeg luav ntxhuav nyuj yaaj hab tshws huvsw. 4Tassws Yawmsaub yuav cais cov Yixayee tej tsaj txhu hab cov Iyi tej tsaj txhu, mas cov Yixayee tej tsaj txhu yuav tsw tuag ib tug le.’ ” 5Yawmsaub teem swjhawm ca has tas, “Pigkig Yawmsaub yuav ua tej nuav rua huv lub tebchaws.” 6Mas nub tom qaab Yawmsaub txawm ua ntaag. Cov Iyi tej tsaj txhu tuag taag nrho huvsw, tassws cov Yixayee tej tsaj txhu tsw tuag ib tug le. 7Falau txhad khaiv tuabneeg moog saib na cav cov Yixayee tej tsaj txhu tsw tuag ib tug le. Tassws Falau lub sab tseed tawv heev, tsw kaam tso cov Yixayee moog.

Mob rwj

8Yawmsaub has rua Mauxe hab Aloo tas, “Ca le tsuab ob peb taus teg tshauv huv qhov cub lug, ca Mauxe muab w rua sau nruab ntug taab meeg Falau. 9Cov tshauv hov yuav txa ua moov aav yaa moog thoob plawg Iyi tebchaws, ua rua tuabneeg hab tsaj txhu mob rwj ua kav txhaab thoob plawg Iyi tebchaws.” 10Ob tug txhad tsuab tshauv huv qhov cub moog sawv ntawm Falau xubndag. Mauxe txawm muab cov tshauv hov w rua sau nruab ntug, mas cov tshauv hov ua rua tuabneeg hab tsaj txhu mob rwj ua kav txhaab. 11Cov kws txawj ua yeeg swv kuj nyob tsw taug ntawm Mauxe xubndag vem yog tim tej rwj, tsua qhov puab hab cov Iyi suavdawg mob rwj. 12Tassws Yawmsaub ua rua Falau lub sab tawv, tsw noog ob tug has, ib yaam le Yawmsaub has ca rua Mauxe lawd.

Lug lawg

13Yawmsaub has rua Mauxe tas, “Ca le sawv ntxuv moog cuag Falau hab has rua nwg tas, ‘Yawmsaub kws yog cov Henplais tug Vaajtswv has le nuav tas, Ca le tso kuv haiv tuabneeg moog sub puab txhad tau moog pe hawm kuv. 14Mas zag nuav kuv yuav tso kuv tej xwm txheej phem huvsw lug raug koj hab koj cov tub teg tub taw hab koj cov pejxeem, sub koj txhad paub tas thoob plawg lub nplajteb tsw muaj ib tug twg yuav zoo cuag le kuv. 15Yog kuv tsaa hlo teg ua rua koj hab koj cov pejxeem raug mob kis txhad ua rua mej pluj plag huv lub nplajteb, los kuv yeej ua tau. 16Tassws qhov kws kuv tseed tseg koj txujsa ca kuj yog kuv yuav ua kuv tug fwjchim tshwm rua koj pum sub txhad tshaaj tawm kuv lub npe moog thoob nplajteb. 17Koj tseed tsaab ua luj tawm tsaam kuv haiv tuabneeg hab tsw kaam tso puab moog. 18Saib nawj, pigkig lub swjhawm nuav kuv yuav tso lawg lug hlub heev kawg. Txwj thaus rhawv Iyi tebchaws lug txug naj nub nwgnuav tsw tau muaj dua ib zag kws lawg hlub le nuav. 19Vem le nuav ca le has kuas coj koj tej nyuj hab txhua yaam kws koj muaj tom tej tshaav zaub moog rua huv tej chaw nraim, tsua qhov lawg yuav lug ntaus txhua tug tuabneeg hab txhua tug tsaj txhu kws tseed nyob tom tshaav zaub es tsw lug rua huv tej chaw nraim kuas tuag taag huvsw.’ ” 20Falau cov tub teg tub taw kws ntshai Yawmsaub tej lug txhad le kuas puab tej qhev hab puab tej tsaj txhu maaj lug nraim huv tsev. 21Tassws cov kws tsw quav ntsej Yawmsaub tej lug tseed tso puab tej qhev hab puab tej tsaj txhu nyob huv tshaav zaub.
22Yawmsaub has rua Mauxe tas, “Ca le tsaa teg rua sau ntuj, sub lawg txhad le poob lug thoob plawg Iyi tebchaws ntaus tej tuabneeg hab tsaj txhu hab ntaus tej txham laj txham xwm huv tej teb thoob plawg Iyi tebchaws.” 23Mauxe txawm tsaa hlo nwg tug paas nreg rua sau ntuj. Tes Yawmsaub txawm ua rua xub nroo nrov ntwg hab lug lawg, hab nplaim tawg lab quas vog lug rua huv aav. Yawmsaub tso lawg lug rua huv Iyi tebchaws. 24Muaj lawg hab nplaim tawg laim quas lag huv cov lawg hov tsw tu le. Lug lawg hlub heev thoob plawg Iyi tebchaws, txwj thaus muaj lub tebchaws lug tsw txeev muaj hlub le hov ib zag le. 25Lawg ntaus txhua yaam kws nyob huv tej tshaav zaub thoob plawg Iyi tebchaws, tsw has tuabneeg hab tsaj txhu pam taag. Lawg ntaus tej zaub huvsw ntsoog taag hab ntaus tej xyoob ntoo luv taag huvsw. 26Tsuas yog tshuav huv Kausee kws cov Yixayee nyob txhad tsw lug lawg xwb.
27Falau txhad hu Mauxe hab Aloo tuaj hab has rua ob tug tas, “Zag nuav kuv ua txhum lawm tag. Yawmsaub yeej ua raug lawm, kuv hab kuv cov tuabneeg ua txhum. 28Thov koj thov Yawmsaub lauj! Kuv dhuav xub nroo hab cov lawg nuav hwv lawm. Kuv yuav tso mej moog, tsw txug mej nyob nuav lawm.” 29Mauxe has rua nwg tas, “Thaus kuv tawm huv lub nroog nuav lawm kuv yuav tsaa teg thov Yawmsaub. Mas xub yuav ntsag lawg yuav tu, sub koj txhad paub tas lub nplajteb yog Yawmsaub le. 30Tassws kuv paub tas koj hab koj cov tub teg tub taw tseed tsw ntshai Vaajtswv Yawmsaub le hab.”
31Maaj hab qeb raug lawg puam tsuaj taag, tsua qhov qeb saamswm txhawv hab maaj saamswm tawg paaj. 32Tassws mog hab txhuv tsw raug puam tsuaj tsua qhov tseed tsw tau tuaj kaug.
33Mauxe txawm tawm ntawm Falau huv lub nroog moog, nwg kuj tsaa hlo teg thov Yawmsaub. Xub txawm ntsag, lawg hab naag txawm tu tsw lug rua huv lub tebchaws lawm. 34Tassws thaus Falau pum tas naag hab lawg tsw lug xub tsw nroo lawm, nwg hab nwg cov tub teg tub taw rov ua txhum dua hab ua lub sab tawv. 35Falau lub sab tawv tsw kaam tso cov Yixayee moog ib yaam le Yawmsaub has ca rua Mauxe lawd.

9

第五災:瘟災

1耶和華對摩西說:「你要到法老那裏,對他說:『耶和華-希伯來人的上帝如此說:放我的百姓走,好事奉我。 2你若不肯放他們走,仍要強留他們, 3看哪,耶和華的手必以嚴重的瘟疫加在你田間的牲畜上,就是在馬、驢、駱駝、牛羣和羊羣的身上。 4耶和華卻要分別以色列的牲畜和埃及的牲畜,凡屬以色列人的,一隻都不死。』」 5耶和華就設定時間,說:「明天耶和華必在此地行這事。」 6第二天,耶和華行了這事。埃及的牲畜全都死了,只是以色列人的牲畜,一隻都沒有死。 7法老派人去,看哪,以色列人的牲畜連一隻都沒有死。可是法老硬着心,不放百姓走。

第六災:瘡災

8耶和華對摩西亞倫說:「你們從爐裏滿滿捧出爐灰,摩西要在法老眼前把它撒在空中。 9這灰要在埃及全地變成塵土,使埃及全地的人和牲畜身上起泡生瘡。」
10摩西亞倫取了爐灰,站在法老面前。摩西把它撒在空中,人和牲畜的身上就起泡生瘡了。 11因為這瘡,術士在摩西面前站立不住,術士和所有埃及人的身上都生了瘡。 12但耶和華任憑法老的心剛硬,不聽摩西亞倫,正如耶和華對摩西所說的。

第七災:雹災

13耶和華對摩西說:「你要清早起來,站在法老面前,對他說:『耶和華-希伯來人的上帝如此說:放我的百姓走,好事奉我。 14因為這一次我要使一切的災禍臨到你自己,你臣僕和你百姓的身上,為要叫你知道在全地沒有像我的。 15現在,我若伸手用瘟疫攻擊你和你的百姓,你就會從地上除滅了。 16然而,我讓你存活,是為了要使你看見我的大能,並要使我的名傳遍全地。 17可是你仍然向我的百姓自高自大,不放他們走。 18看哪,明天大約這時候,我必使大量的冰雹降下,這是從埃及立國直到如今沒有出現過的。 19現在,你要派人把你的牲畜和你田間一切所有的帶去躲避;任何在田間,無論是人是牲畜沒有回到屋內的,冰雹必降在他們身上,他們就必死。』」 20法老的臣僕中,懼怕耶和華這話的,就讓他的奴僕和牲畜逃進屋裏。 21但那不把耶和華這話放在心上的,就把他的奴僕和牲畜留在田裏。
22耶和華對摩西說:「你向天伸出你的手,使冰雹降在埃及全地,降在埃及地的人和牲畜身上,以及田間各樣菜蔬上。」 23摩西向天伸杖,耶和華就打雷下雹,有火降到地上;耶和華下雹在埃及地上。 24那時,有雹,也有火在雹中閃爍,極其嚴重;自從埃及立國以來,全地沒有像這樣的。 25埃及全地,冰雹擊打田間所有的人和牲畜,擊打一切的菜蔬,也打壞了田間一切的樹木。 26惟獨以色列人所住的歌珊地沒有冰雹。
27法老差派人去召摩西亞倫來,對他們說:「這一次我犯罪了。耶和華是公義的;我和我的百姓是邪惡的。 28請你們祈求耶和華,因上帝的雷轟和冰雹已經夠了。我要放你們走,你們不用再留下來了。」 29摩西對他說:「我一出城就向耶和華舉起雙手;雷必止住,也不再有冰雹,叫你知道地是屬於耶和華的。 30至於你和你的臣僕,我知道你們仍然不敬畏耶和華上帝。」 31那時,亞麻和大麥被摧毀了,因為大麥已經吐穗,亞麻也開了花。 32只是小麥和粗麥沒有被摧毀,因為它們還沒有長成。 33摩西離開法老出了城,向耶和華舉起雙手,雷和雹就止住,雨也不再下在地上了。 34法老見雨、雹、雷止住,又再犯罪;他和他的臣僕都硬着心。 35法老的心剛硬,不放以色列人走,正如耶和華藉着摩西所說的。